Poslední žena
V tomto článku prozkoumáme Poslední žena, téma dnešního velkého významu, které ovlivňuje různé oblasti studia a které vyvolalo široký zájem v akademické komunitě a společnosti obecně. Poslední žena představuje klíčový bod pro pochopení fungování různých jevů z historické, vědecké, sociální nebo kulturní perspektivy. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme každý relevantní aspekt Poslední žena, prozkoumáme jeho důsledky, jeho vývoj v čase a také možná řešení nebo přístupy k řešení tohoto problému. Tento článek si klade za cíl nabídnout komplexní, kritickou a reflexivní vizi o Poslední žena ve snaze poskytnout znalosti a vyvolat informovanou debatu na toto důležité téma.
| Poslední žena | |
|---|---|
| Původní název | La Dernière Femme |
| Země původu |  Francie Itálie |
| Jazyk | francouzština |
| Délka | 112 min |
| Žánry | romantický film filmové drama |
| Scénář | Marco Ferreri Rafael Azcona |
| Režie | Marco Ferreri |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Gérard Depardieu Ornella Muti Michel Piccoli Renato Salvatori Zouzou … více na Wikidatech |
| Produkce | Edmondo Amati |
| Hudba | Philippe Sarde |
| Kamera | Luciano Tovoli |
| Kostýmy | Gitt Magrini |
| Střih | Enzo Meniconi |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 21. dubna 1976 (Francie) 29. dubna 1976 (Finsko) 29. dubna 1976 (Švédsko) … více na Wikidatech |
| Poslední žena na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poslední žena (francouzsky La Dernière Femme, italsky L'ultima donna) je francouzsko-italský dramatický film z roku 1976, který režíroval Marc Ferreri. Snímek měl světovou premiéru 21. dubna 1976.[1]
Děj
Gérard je motocyklový nadšenec a pracuje jako inženýr v továrně v Créteil. Protože ho opustila jeho žena Gabrielle, musí svého malého syna Pierrota vychovávat sám. Když vyzvedává syna z jeslí, seznámí se s vychovatelkou Valérií. Ta se chystala odjet do Tuniska se svým milencem Michelem, ale souhlasí s tím, že bude chvíli bydlet v Gérardově bytě na předměstí. Valérie brzy zažije mateřské city k Pierrotovi, pak soucítí s Gabrielle, která je přišla navštívit, a s Reném, přítelem Gérarda. Velmi rychle se ale Valérie, která si uvědomí, že je pro Gérarda pouze ženou-objektem, jehož žárlivost roste, vzbouří a odmítá společné soužití. Gérard toto zpochybňování nepřijímá, konflikt je nevyhnutelný.
Obsazení
| Ornella Muti | Valérie |
| Gérard Depardieu | Gérard |
| Michel Piccoli | Michel |
| Renato Salvatori | René |
| Giuliana Calandra | Benoîte |
| Zouzou | Gabrielle |
| Benjamin Labonnelie | Pierrot |
Ocenění
- César: nominace v kategorii nejlepší herec (Gérard Depardieu)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku La Dernière Femme na francouzské Wikipedii.
- ↑ La dernière femme (1976): Release Info . IMDb . Dostupné online. (anglicky)