Portál:První světová válka

V moderním světě zaujímá Portál:První světová válka důležité místo v dnešní společnosti. S rozvojem technologií a globalizací se Portál:První světová válka stal tématem zájmu širokého spektra lidí. Od svého dopadu na ekonomiku až po vliv na populární kulturu je Portál:První světová válka relevantním aspektem, který nadále vyvolává diskuse a debaty v různých oblastech. V tomto článku důkladně prozkoumáme roli Portál:První světová válka v dnešní společnosti a jeho nezpochybnitelný význam v moderním světě.

Portál První světová válka
e

První světová válka představuje jeden z nejrozsáhlejších a nejničivějších válečných konfliktů v lidské historii. Trvala od roku 1914 do roku 1918 a vyžádala si životy přibližně devět a půl milionu vojáků. Další miliony civilistů navíc zemřely v důsledku vojenských operací, při masakrech, pogromech, při genocidě Arménů, kvůli hladu a vyčerpání, rozšířeným nemocem a při pandemii španělské chřipky. Roznětkou celosvětového konfliktu byl úspěšný atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Poté vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku a v návaznosti nato do války vstoupily i další země. Zpočátku proti sobě stály státy Trojdohody a Ústředních mocností. Později se do války zapojily i další státy. Většina bitev první světové války měla charakter zákopových válek, kdy došlo k postupu vojsk často jen za cenu obrovských ztrát. Přes některé úspěchy Ústředních mocností, nakonec došlo k hospodářskému vyčerpání Německa a jeho spojenců. Po revoluci a pádu císařství podepsala nová německá vláda příměří. Konec války s sebou přinesl nejen nové rozdělení sil v Evropě, ale například i vznik autoritářských režimů či několik let trvající hospodářskou krizi.

Článek měsíce
Dnešní výročí
Montáž Pařížského děla

Pařížské dělo známé též jako Pařížanka (německy Paris-Geschütz) bylo dalekonosné obléhací dělo, jež během závěrečné fáze první světové války použili Němci k ostřelování Paříže. Oficiální název děla zněl Kaiser Wilhelm Geschütz neboli dělo císaře Viléma. Tento na svou dobu nevídaný kanon byl vyroben v Kruppových závodech v Essenu. Německá armáda jej používala během Ludendorffovy ofenzívy v období od března do srpna 1918 k zastrašování obyvatel Paříže. Dělo disponovalo 28 m dlouhou hlavní ráže 210 mm s 6metrovým prodloužením bez vývrtu. Dokázalo vystřelit 94 kg těžký náboj do vzdálenosti až 130 km, přičemž střela dostoupala do výše 40 km. To byla největší výška, jíž do té doby dosáhl člověkem vytvořený projektil. Zároveň šlo o první člověkem vytvořenou střelu, jež pronikla do stratosféry. První střela zasáhla Paříž 21. března 1918 a Pařížané se domnívali, že jde o bombardování z vzducholodi. Celkově bylo na Paříž vypáleno 320 až 367 střel, které zabily 250 a zranily dalších 620 lidí.


11. březen za první světové války

  • 1916 – Italské dělostřelectvo zahájilo ostřelováním rakousko-uherských pozic pátou bitvu na Soči. Italové, kteří ofenzívu odstartovali předčasně pro odlehčení německého tlaku na francouzské spojence u Verdunu, se však potýkali s nedostatkem munice a nezpůsobili obráncům výraznější ztráty.
  • 1917Stanley Maude v čele britských jednotek po předchozím vítězství nad Osmany na řece Dijála obsadil bez boje Bagdád.


Obrázek měsíce
Osobnost měsíce

Američtí vojáci po příjezdu do Anglie.


Svetozar Borojević v důstojnické uniformě

Svetozar Borojević von Bojna byl rakousko-uherský polní maršál srbochorvatského původu, který se proslavil jako jeden z nejschopnějších velitelů rakousko-uherské armády během první světové války. Vystudoval vojenskou školu ve Štýrském Hradci a Tereziánskou vojenskou akademii. Byl členem Královské chorvatské zeměbrany a po vypuknutí první světové války sloužil na východní frontě. Zúčastnil se bojů s ruskými vojsky, které porazil u Komarówa a v čele 3. armády dokázal nakrátko prolomit obléhání pevnosti Přemyšl. V roce 1915, když do války proti monarchii vstoupila Itálie, byl odvelen na nově vzniklou sočskou frontu. Jako velitel 5. armády zde dokázal úspěšně odrážet útoky početnějších i lépe vybavených italských jednotek během jedenácti bitev na Soči. Po vítězství u Caporetta jej císař Karel 1. února 1918 povýšil do hodnosti polního maršála. V posledním roce války vedl část rakousko-uherských sil do prohrané bitvy na Piavě. Po vítězství Dohody u Vittorio Veneta a zhroucení Rakousko-Uherska nabídl své služby císaři Karlovi i království SHS, avšak v obou případech byl odmítnut. Dožil v ústraní v rakouském Klagenfurtu, kde zemřel v roce 1920.


Kategorie
Citát měsíce
Redakce
Nejkratší cesty k triumfálnímu míru vedou skrz Dardanelskou úžinu a přes hřeben Gallipolského poloostrova.
— Winston Churchill během bitvy o Gallipoli


Dobré články české Wikipedie související s první světovou válkou:

Požadované články:

Ostatní
Informace
Šablony
Odkazy: První světová válka na Commons

Související portály: Historie ~ Válka ~ Druhá světová válka

Související projekty: Historie

Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|První světová válka}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}.

V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.