V tomto článku prozkoumáme dopad Poprava Maximiliena Robespierra v současné společnosti a jeho význam v různých oblastech každodenního života. Poprava Maximiliena Robespierra je předmětem debat a analýz v různých disciplínách, od psychologie po ekonomii, včetně politiky a populární kultury. V průběhu historie hrál Poprava Maximiliena Robespierra klíčovou roli ve vývoji a transformaci lidských společností a ovlivňoval naše přesvědčení, hodnoty a chování. Prostřednictvím hloubkové analýzy prozkoumáme mnoho aspektů Poprava Maximiliena Robespierra a jeho dopad na dnešní svět.
Poprava Maximiliena Robespierra se uskutečnila pomocí gilotiny dne 28. července 1794 (10. thermidoru roku II revolučního kalendáře) v Paříži na Place de la Révolution. Poprava následovala den po thermidorském převratu. Spolu s Robespierrem bylo téhož dne popraveno 21 jeho spolupracovníků, následujícího dne pak dalších 71 osob a další den 12 osob, především členů Pařížské komuny.
Vozy se zatčenými dorazily na Place de la Révolution v 18.15. Jako první byl popraven člen Komuny Adrien-Nicolas Gobeau. Maximilien Robespierre byl popraven jako předposlední, poslední byl Jean-Baptiste Fleuriot-Lescot. Když jeden z katových pomocníků odtrhl Robespierrovi látku, kterou měl ovázanou svou rozbitou čelist, Robespierre vykřikl bolestí. Následně byl umístěn na gilotinu a popraven. Robespierrova hlava byla ukázána lidem, kteří zatleskali.
Dvacet dva hlav bylo uloženo do dřevěné truhly a spolu s těly naloženo na káru a odvezeno na hřbitov Errancis. Zde byly vhozeny do hromadného hrobu a zasypány hašeným vápnem, aby se nedaly identifikovat. Otisk Robespierrova obličeje, který měla pořídit Marie Tussaud, je považován za padělek.[1]
Spolu s Robespierrem bylo popraveno dalších 21 osob, z nichž byli např.:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Exécution de Maximilien de Robespierre na francouzské Wikipedii.