Pokrevní bratr

Tento článek se bude věnovat tématu Pokrevní bratr, který byl v průběhu historie předmětem zájmu a studia v různých oblastech. Od svých počátků až po současnost je Pokrevní bratr předmětem debat, výzkumu a sporů, což z něj činí základní referenční bod pro pochopení různých aspektů lidského života. Prostřednictvím podrobné a přísné analýzy budou prozkoumány implikace a významy Pokrevní bratr, stejně jako jeho relevance v současném kontextu. Stejně tak budou analyzovány různé pohledy a přístupy, které toto široké a rozmanité téma osvětlí. Budeme se tedy snažit nabídnout kompletní a obohacující vizi, která přispívá k poznání a porozumění Pokrevní bratr ve všech jeho dimenzích.

Tento článek pojednává o spřátelení. Možná hledáte: Pokrevní příbuzenství.
Norský válečník Örvar-Oddr dává sbohem svému pokrevnímu bratrovi, švédskému válečníku Hjalmarovi na obraze od Mårtena Eskila Winga (1866)

Pokrevní bratr může mít dva významy: buďto může jít o mužského sourozence z matčiny i z otcovy strany (pokrevní příbuzenství), nebo o dva či více mužů, kteří sice nejsou sourozenci, ale kteří si navzájem přísahali loajalitu, obvykle obřadem známým jako krevní přísaha. Při ní každý zúčastněný udělá malý řez (většinou na prstu nebo na předloktí) a pak jsou oba řezy stlačeny k sobě a svázány (nebo se krev chytne do misek s vodou a oba vypijí vodu s krví toho druhého). Obřad je založen na myšlence, že krev jednoho účastníka nyní proudí v žilách i druhého účastníka a poskytuje jim zvýšený symbolický pocit vzájemné připoutanosti.

Kultury

Skandinávie

Norové, kteří vstoupili do tzv. pěstounského bratrství (islandsky Fóstbræðralag), podstoupili rituál, ve kterém nechali proudit ze svých těl krev a přitom klečeli pod obloukem, vytvořeným z travnatých drnů, podepřených oštěpy či kopími. Rituál je popsán v sáze Gísla saga.[1][2] V sáze Fóstbræðra saga je pouto mezi Thorgeirem Havarssonem (Þorgeir Hávarsson) a Thormodem Bersasonem (Þormóð Bersason) také zpečetěno podobným rituálem, v tomto případě nazvaným leikr.[3]

Asie

V polovině 18. století rozlišovaly zákony říše Čching tři druhy přísah bratrstev: běžnou (nejméně formální), pokrevní a tzv. tajné společnosti. Průběh a rituály přísahy pokrevního bratrstva byly formálnější než u běžné. Účastníci vypili víno smíchané s krví (buď krev každého účastníka anebo krev kuřecí) a pálili „petice“ jako oběti bohům. Přísahy bratrstev tajných společností byly složitější. Používala se zde jak krevní přísaha, tak se pálily „petice“, rituály avšak zahrnovaly i tajemství a legendy daných společností.[4][pozn. 1]

V mongolské historii měl Čingischán anda, pokrevního bratra mongolsky.[8]

Afrika

Britský koloniální správce Lord Lugard je známý tím, že z důvodu politického angažmá v Africe vstoupil s několika Afričany do pokrevního bratrství. Jeho mocným pokrevním bratrem byl Kikuj, náčelník kmene Waiyaki Wa Hinga. David Livingstone popsal podobnou praktiku zvanou Kasendi.[9]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Prvotní znaky pokrevních bratrství lze najít už ve 14. století. V románu čínské klasické literatury Příběhy Tří říší složily tři hlavní postavy v Broskvové zahradě přísahu pokrevního bratrství, při které obětovaly černého vola a bílého koně a přísahaly si věrnost.[5][6] Další krevní přísahy zahrnující zvířecí oběti byly charakteristické pro povstalecké skupiny, jako je povstání vedené Tengem Mao-čchim ve 40. letech 15. století, zločinecké organizace, jako jsou triáda nebo piráti Lina Tao-čchiena, a etnické menšiny ne-Chanů, jako jsou Mongolové a Mandžuové. V té době se však krevní přísaha používala zejména k uzavírání smluv a jiných druhů dohod.[7][6]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Blood brother na anglické Wikipedii.

  1. ↑ POOLE. Verbal Encounters: Anglo-Saxon and Old Norse Studies for Roberta Frank. : University of Toronto Press, 2005. 278 s. Dostupné online. ISBN 9780802080110. (anglicky) Claiming Kin Skaldic-Style. 
  2. ↑ George Webbe Dasent. The Story of Gisli the Outlaw. Ilustrace Mildmay, C. E. St. John. Edinburgh: Edmonston and Douglas, 1866. Dostupné online. S. 23–24. (anglicky) 
  3. ↑ GUNNELL, Terry. The Origins of Drama in Scandinavia. : Boydell & Brewer Ltd, 1995. Dostupné online. ISBN 9780859914581. S. 27. (anglicky) 
  4. ↑ Routledge 2016, s. Brotherhoods, Secret Societies, and the Law in Qing-Dynasty China.
  5. ↑ WYNNE, Mervyn Llewelyn. Triad Societies: Western Accounts of the History, Sociology and Linguistics of Chinese Secret Societies, Volume 5. : Routledge Dostupné online. ISBN 9780415243971. S. 19. (anglicky) 
  6. ↑ a b Routledge 2016, s. The Ritual of Association: The Blood Oath of Fictive Brotherhood.
  7. ↑ Routledge 2016, s. Messianism and the Heaven and Earth Society: Approaches to Heaven and Earth Society Texts.
  8. ↑ Anda oath . Encyclopedia Britannica . Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ TRUMBULL, H. Clay. The Blood Covenant. New York: Charles Scribner's Sons, 1885. (Outlook Verlag, Frankfurt am Main, 2018). Dostupné online. ISBN 9783732636679. (anglicky) 

Literatura