Podunajská nížina
V dnešním světě se Podunajská nížina stal tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. S pokrokem technologií a globalizací se Podunajská nížina stále více objevuje v našich životech a hraje klíčovou roli v různých aspektech moderní společnosti. Ať už mluvíme o vlivu Podunajská nížina na populární kulturu, jeho dopadu na globální ekonomiku nebo jeho důležitosti ve vědecké sféře, není pochyb o tom, že Podunajská nížina je na předním místě aktuálního diskusního programu. V tomto článku do hloubky prozkoumáme roli Podunajská nížina v našich životech a analyzujeme její význam v různých kontextech.
| Podunajská nížina | |
|---|---|
 | |
| Nadřazená jednotka | Malá dunajská kotlina |
| Podřazené jednotky | Podunajská pahorkatina, Podunajská rovina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Slovensko |
 Podunajská nížina | |
| Povodí | Dunaj |
| Souřadnice | 47°59′ s. š., 18°10′ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podunajská nížina je název slovenské části Malé dunajské kotliny, nacházející se mezi řekou Dunaj, pohořím Malé Karpaty a ostatními pohořími Západních Karpat. Je to extenzívní tektonická deprese s vrstvami z období čtvrtohor v nadmořské výšce 100–350 m. Je zde nejteplejší podnebí na Slovensku s průměrnou teplotou vzduchu v lednu −1 až −2 °C, v červenci 18 až 21 °C, roční průměr činí 9 až 11 °C.[1]
Dělí se na dvě části:
- Podunajská pahorkatina na severu
- Podunajská rovina na jihu
Je to hlavně zemědělská oblast. Na periferii zasahuje do hlavního města Slovenska Bratislavy, administrativními centry jsou Trnava, Nitra, větší města jsou Topoľčany, Komárno, Levice, Nové Zámky, Dunajská Streda, Galanta, Hlohovec, Piešťany a Nové Mesto nad Váhom. Kromě Dunaje nížinou protéká i Malý Dunaj, Váh, Dudváh, Nitra, Hron, Ipeľ a jiné.
Reference
- ↑ Klimatické pomery Slovenskej republiky. Teplota vzduchu . Slovenský hydrometeorologický ústav . Dostupné online. (slovensky)
