V dnešním světě je Podliský mlýn tématem, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a zájmů. Ať už kvůli svému významu v dnešní společnosti, jeho dopadu na historii nebo jeho vlivu na populární kulturu, Podliský mlýn se stal pro mnohé bodem zájmu. V průběhu let vyvolal debaty, výzkumy a protichůdné názory, což vedlo k většímu zájmu o pochopení jeho rozměrů a důsledků. V tomto článku důkladně prozkoumáme Podliský mlýn a jeho význam v dnešním světě a poskytneme úplný a objektivní pohled na toto velmi relevantní téma.
Podliský mlýn | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Sloh | baroko |
Výstavba | před 1475 |
Poloha | |
Adresa | Ledská č.p. 56, Hřibiny-Ledská, okres Rychnov nad Kněžnou, ![]() |
Souřadnice | 50°9′39,22″ s. š., 16°11′17,02″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 16547/6-2240 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Podliský mlýn (Fikejzův) ve Velké Ledské v okrese Rychnov nad Kněžnou je vodní mlýn, který stojí na řece Bělá východně od obce.[1] Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.[2]
Mlýn je zmíněn roku 1475. V roce 1577 je uváděn mlynář Mikuláš Prstka. Po roce 1990 byl přestavěn a slouží rekreaci.[1]
Mlýn tvoří komplex tří budov, které jsou postavené do tvaru písmene U otevřenou stranou k cestě. Dvůr je od cesty oddělen omítnutou zdí z lomového kamene s bránou a dřevěnými řezbovanými vraty.[2] Vpravo od cesty se nachází hlavní budova, která sloužila jako obytný dům a mlýnice. Zděná přízemní stavba má bílou omítku a roubený štít, její sedlová střecha je krytá šindelem. V interiéru je v přední části obytná světnice, v zadní části mlýnice s dochovaným mlýnským zařízením.[2]
V ohybu řeky bylo na místě původních dřevěných stavidel instalováno novější dělené stavidlo, které umožňuje regulovat přítok do mlýnského náhonu.[1] Náhon napájí Ličenský mlýn a dál voda pokračuje k mlýnu ledskému.[1] Podle plánu z roku 1853 mohl přivádět vodu i v době odstávky ličenského mlýna, protože bylo možno s pomocí stavidel napouštět mlýn přímo z řeky Bělé.[1] V polovině cesty k mlýnu odbočuje z náhonu regulovatelný jalový odtok, který ústí do řeky Bělé.[1] Původně se zde pravděpodobně nacházel rybník; ten sloužil jako rezerva v době nedostatku vody v náhonu od Ličenského mlýna.[1] Horní kolo o průměru 3 metry pohánělo holendr, střední kolo stejné velikosti pohánělo obyčejné české složení a třetí kolo stejné velikosti krupník nebo jahelku.[1] Před mlýnem ústilo dřevěné potrubí, které v případě dostatku vody zavlažovalo přilehlé louky.[1] Nově zrekonstruované vodní stoky se za mlýnem spojují a ústí zpět do řeky.[1]
Původně měl mlýn 3 vodní kola na vrchní vodu, v roce 1930 jen dvě (1. hltnost 0,15 m³/s, 2. hltnost 0,107 m³/s, obě spád 3,5 metru a celkový výkon 7,5 HP).[1]