Plošina (geomorfologie)
V dnešním světě se Plošina (geomorfologie) stal tématem velkého významu a zájmu lidí všech věkových kategorií a společenských vrstev. Ať už mluvíme o Plošina (geomorfologie) jako o významné osobnosti historie, kontroverzním tématu ve společnosti nebo o významném datu pro lidstvo, jeho význam je nepopiratelný. V tomto článku dále prozkoumáme dopad a relevanci Plošina (geomorfologie) a analyzujeme jeho důsledky v různých aspektech každodenního života. Od svého vlivu na populární kulturu až po roli v politice a ekonomice, Plošina (geomorfologie) vynikl jako téma velkých debat a úvah. Prostřednictvím podrobné analýzy se budeme snažit lépe porozumět důležitosti Plošina (geomorfologie) v dnešním světě a tomu, jak utvářela způsob našeho myšlení a jednání.
Plošina nebo plateau nebo plató je v geografii a geomorfologii označení pro ploché území nacházející se v jakékoliv nadmořské výšce kdekoliv na Zemi.
Běžná definice
- plochý tvar reliéfu skloněný do 3°
- území s plochým nebo jen velmi mírně zvlněným georeliéfem (výškové rozdíly do 200 m/převládající výšková členitost do 30 m) v okolním členitějším území, které je zpravidla odděleno svahem od příslušné erozní základny
Na Slovensku
Na Slovensku se plošiny vyskytují zejména ve Slovenském rudohoří, Spišsko-gemerském krasu, Slovenském krasu a jinde.
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku plošina (geomorfológia) na slovenské Wikipedii.
