Pereles a Kolínský, továrna anilínových barev

V tomto článku prozkoumáme dopad Pereles a Kolínský, továrna anilínových barev v různých kontextech a situacích. Od svého vlivu na společnost až po jeho relevanci v profesionální oblasti se Pereles a Kolínský, továrna anilínových barev ukázalo být tématem velkého zájmu a diskuse. Na těchto stránkách budeme analyzovat jeho původ, vývoj a možné budoucí důsledky s cílem poskytnout kompletní a aktualizovanou vizi Pereles a Kolínský, továrna anilínových barev. Doufáme, že shromažďováním údajů, posudků a odborných názorů toto téma objasníme a nabídneme našim čtenářům obohacující pohled.

Pereles a Kolínský, továrna anilinových barev
Základní informace
Výstavba1908
Poloha
AdresaV Korytech 180/81, 100 00 Praha 10 - Strašnice a Praha, Průběžná č.p. 180/42, Strašnice, ČeskoČesko Česko
UlicePrůběžná, Strančická a V korytech
Souřadnice50°4′2,42″ s. š., 14°29′36,52″ v. d.
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pereles a Kolínský, továrna anilínových barev (Pražská továrna barev Kolínský a spol.) byl průmyslový areál v Praze 10-Strašnicích mezi ulicemi V Korytech, Průběžná a Nupacká. V roce 2022 byl podán návrh na prohlášení kulturní památkou, který byl zamítnut.[1]

Historie

Továrnu na anilínové barvy si dala firma Pereles a Kolínský ve Strašnicích postavit roku 1908 stavitelem Josefem A. Smolíkem. Přízemní budova se secesními fasádami a štíty se skládala z vařírny, dílny, výpravny, kanceláře a bytu správce.[2][3] Když se v roce 1914 Rudolf Kolínský osamostatnil, založil firmu Pražská továrna barev Kolínský a spol. a pro tuto novou firmu si dal naproti dosavadnímu objektu ve dvoře postavit novou poschoďovou továrnu s komínem podle návrhu Františka Sedláčka.[2] Areál se rozšířil ve 20. letech 20. století po změně výrobního programu na výrobu pekařských pecí a strojů.[2] Poté byly ve 30. letech 20. století budovy pronajímány různými firmami, například Továrnou na armatury Petráň a spol, či Výrobou svářecích elektrod B. Justitz.[2]

Po roce 1948 byla firma znárodněna a změněna na První pražskou továrnu pekařských strojů. Po roce 1989 zde sídlila tržnice a v jednom z objektů autoopravna.[2] V roce 2025 byl areál zbořen.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Továrna Pereles & Kolínský. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 2000007711. . Dostupné online
  2. ↑ a b c d e Lukáš Beran, ed. a Vladislava Valchářová, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. Kapitola 11, Strašnice, 251 Pereles a Kolínský, továrna anilínových barev, s. 206.
  3. ↑ Pereles a Kolínský, továrna anilinových barev. Industriální topografie. Databáze. VCPD FA ČVUT v Praze © 2011 - 2025. . Dostupné online.
  4. ↑ Pavel Hrabica. Mizející stopy dětství. Letitá křižovatka ve Strašnicích jde k zemi. Už tu není ani komín. Metro.cz, Praha, 2. března 2025. . Dostupné online

Literatura

  • BEČKOVÁ, Kateřina. Továrny a tovární haly. 3. díl, Žižkov, Vinohrady, Nusle, Modřany a další části jihovýchodu města. Vyd. 1. V Praze: Paseka, 2014. 175 s. Zmizelá Praha. ISBN 978-80-7432-447-5. S. 106–107
  • BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola 11, Strašnice, 251 Pereles a Kolínský, továrna anilínových barev, s. 206

Externí odkazy