V dnešním světě je Peklo (rybník v Polné) neustále diskutované téma, které se týká lidí všech věkových kategorií a ve všech částech světa. Jeho dopad nezůstane bez povšimnutí a jeho význam je nepopiratelný v různých aspektech každodenního života. Jak na osobní, tak na profesionální úrovni, Peklo (rybník v Polné) vyvolal diskusi, byl předmětem studia a vzbudil zájem mnoha odborníků. V průběhu historie se Peklo (rybník v Polné) vyvíjel a přizpůsoboval společenským, politickým a technologickým změnám, což významně ovlivnilo způsob, jakým čelíme výzvám současnosti i budoucnosti. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad Peklo (rybník v Polné) a analyzujeme jeho vliv v různých kontextech s cílem lépe porozumět jeho důležitosti a důsledkům, které má pro dnešní společnost.
Peklo | |
---|---|
Rybník Peklo | |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
Kraj | Kraj Vysočina |
Okres | Jihlava |
![]() ![]() Peklo | |
Zeměpisné souřadnice | 49°29′10″ s. š., 15°42′40″ v. d. |
Rozměry | |
Rozloha | 16,0 ha |
Ostatní | |
Typ | rybník |
Přítok vody | Šlapanka, Zhořský potok |
Odtok vody | Šlapanka |
Sídla | Polná |
DIBAVOD ID | 109010460001.0 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Peklo je rybník v Polné v okrese Jihlava. Nachází se na soutoku Šlapanky a Zhořského potoka. Má rozlohu 16 ha a je dlouhý skoro jeden kilometr.[1] Nachází se zde sportovně rekreační areál.
Název pravděpodobně získal podle tehdy nevzhledného a ponurého mokřinatého místa, ve kterém se stékaly oba vodní toky s Ochozským potokem.[2] Slované tato místa považovali za posvátná, údajně zde zpopelňovali své zemřelé, obřadní prostor nazývali „peklem“.
Největší vodní plocha na Polensku vznikla v letech 1479–1482 na soutoku Jamenského a Zhořského potoka. Založen byl rozkazem Viktorina z Kunštátu, sloužil i jako obrana města, neboť ze dvou stran obklopoval hrad a městské hradby. Po jeho hrázi vedla tzv. Uherská obchodní cesta. V současnosti se používá jako součást rekreačního a sportovního areálu.
K rybníku se váže několik pověstí, nejznámější z nich „O direktoru Khautzovi“ se stala součástí seriálu Putování za českými čerty z roku 2004.