Pavel Spurný

Pavel Spurný je téma, které v poslední době vyvolalo velký zájem a diskusi. Jeho význam ovlivňuje různé oblasti každodenního života, od politiky po populární kulturu, včetně technologie a vědy. Jak čas postupuje, Pavel Spurný se stal ústředním bodem diskuse a analýzy s různými pohledy a přístupy, které nás vyzývají k zamyšlení nad jeho důležitostí a možnými důsledky. V tomto článku prozkoumáme některé z nejdůležitějších dimenzí Pavel Spurný a také jeho vliv na dnešní společnost.

Pavel Spurný
Narození22. ledna 1958 (67 let)
Dačice
Alma materUniverzita Karlova
Povoláníastronom
ZaměstnavatelAstronomický ústav Akademie věd České republiky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Spurný (* 22. ledna 1958 Dačice) je český astronom, pracovník Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově. Zabývá se výzkumem meziplanetární hmoty – je odborníkem na meteory a hlavním koordinátorem bolidové sítě pro sledování meteorů v Evropě a Západní Austrálii.

Činnost

Pavel Spurný vystudoval fyziku pevných látek na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Po své promoci v roce 1982 nastoupil přímo do Astronomickém ústavu.[1] Již od začátku pracoval pod vedením Zdeňka Ceplechy na výzkumu bolidů a jejich pozorování v rámci mezinárodního projektu Evropské bolidové sítě. V roce 1993 tento projekt převzal a od té doby je jeho hlavním koordinátorem. V letech 2000–2004 byl vedoucím skupiny meteorické fyziky, ve funkčních obdobích 1993–2000 a od roku 2004 vedoucím oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV. Do roku 2007 uveřejnil 96 původních vědeckých prací.[1]

Automatické bolidové kamery vyvinuté Pavlem Spurným

V roce 1997 inicioval vývoj a výrobu nového typu automatické bolidové kamery pro českou část Evropské bolidové sítě.[2] Tuto kameru později modifikoval a v roce 2001 ji použil k spoluzaložení nové bolidové sítě v Západní Austrálii v poušti Nullarbor; průběžně pracuje na jejím dalším vývoji, provozu a zpracování výsledků.[3]

K jeho nejvýznamnějším pracím patří analýza fotografických a dalších záznamů bolidu Neuschwanstein, který proletěl nad Bavorskem 6. dubna 2002.[4] Podle výpočtů Pavla Spurného byly nalezeny 3 meteority přesně v předpovězené cílové oblasti.

Na základě pozorování meteorického roje Leonid v Číně v roce 1998 objevil záření meteorů ve velmi vysokých výškách (nad 130 km), které nebylo do té doby známé. Později se toto záření potvrdilo i u jiných meteorických rojů – např. u Perseidů.

Funkce v mezinárodních organizacích

Pavel Spurný je světově uznávaným odborníkem na meteory a meteority. Od roku 1994 je členem Mezinárodní astronomické unie, kde pracuje v její 22. komisi Meteory, meteority a meziplanetární prach. Pro období 2006–2009 se mu dostalo významného ocenění, když byl zvolen předsedou této komise (v minulém období byl jejím místopředsedou).[5]

Ceny

  • V roce 2003 obdržel cenu Učené společnosti v kategorii vědeckých pracovníků za výzkum meteorů a meteoroidů.
  • Česká astronomická společnost mu v roce 2007 udělila svoji novou cenou – Kopalovu přednášku.[6] Tuto přednášku s názvem Systematické sledování bolidů ve Střední Evropě a v Západní Austrálii – nové metody, přístroje a některé zajímavé výsledky přednesl 8. prosince 2007 v rámci shromáždění k 90. výročí založení České astronomické společností.
  • V červnu 2012 převzal z rukou předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše prestižní Akademickou prémii – Praemium Academiae – za studium meteoritů a jejich interakce se zemskou atmosférou.[7]
  • Po Pavlu Spurném je pojmenována planetka (13774) Spurný, která byla objevena robotickým dalekohledem LONEOS.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b SUCHAN, Pavel. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 103 ze 6. 12. 2007 . Česká astronomická společnost, 2007-12-06 . Dostupné online. 
  2. ↑ SPURNÝ, Pavel; BOROVIČKA, Jiří; SHRBENÝ, Lukáš. Automation of the Czech part of the European fireball network: equipment, methods and first results. In: A. Milani, G. B. Valsecchi and D. Vokrouhlický. Near Earth Objects, our Celestial Neighbors: Opportunity and Risk. Proceedings IAU Symposium No. 236, 2006. : International Astronomical Union, 2007. S. 121–130. (eng.)
  3. ↑ BLAND, Philip. The Desert Fireball Network. Astronomy & geophysics. October 2004, roč. 45, čís. 5, s. 20–23. ISSN 1366-8781. 
  4. ↑ SPURNÝ, Pavel, Oberst Jürgen & Heinlein Dieter. Photographic observation of Neuschwanstein, a second meteorite from the orbit of the Příbram chondrite. Nature. May 2003, roč. 423, čís. 6936, s. 151–153. doi:10.1038/nature01592. 
  5. ↑ Commissions 2006-2009 . IAU - International Astronomical Union . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-07. 
  6. ↑ Česká astronomická společnost udělila první čestnou Kopalovu přednášku . Astronomický ústav Akademie věd ČR . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-03. 
  7. ↑ OLIVOVÁ, Jana. Praemium Academiae 2012 . Český rozhlas Vltava, 2012-06-28 . Dostupné online. 

Externí odkazy