Pastýřská křížová výprava (1251)

Pastýřská křížová výprava (1251) je téma, které v průběhu let vyvolalo zájem a diskusi. Od svého vzniku přitahuje pozornost lidí všech věkových kategorií a zájmů a stává se kulturním fenoménem, ​​který přesahuje hranice a generace. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a přístupy související s Pastýřská křížová výprava (1251), od jeho dopadu na společnost až po jeho dnešní relevanci. Prostřednictvím podrobné analýzy se snažíme lépe porozumět tomuto fenoménu a jeho vlivu v různých oblastech, což umožňuje širší a obohacující pochopení Pastýřská křížová výprava (1251).

Pastýřská křížová výprava roku 1251
konflikt: Křížové výpravy
Pastýřská křížová výprava na miniatuře z 15. století
Pastýřská křížová výprava na miniatuře z 15. století

Trvání1251
MístoFrancie
Výsledekneúspěch
Strany
křížová výprava „pastýři“
Velitelé
křížová výprava „pán z Uher“ † neznámí
Síla
křížová výprava až 60 000 účastníků neznámé

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pastýřská křížová výprava v roce 1251 (francouzsky Croisade des pastoureaux) byla spontánní akce severofrancouzského lidového hnutí na podporu francouzského krále Ludvíka IX., který padl do muslimského zajetí při (sedmé) křížové výpravě. Hnutí vedené mnichem uherského původu, známým jako „pán z Uher“ (Le Maître de Hongrie), mělo čítat až na 60 000 stoupenců z nižších vrstev, zejména mladých sedláků, žen i dětí z oblastí Pikardie, Flander, Brabantska a Henegavska, říkajících si „pastýři“ (francouzsky pastoureaux), byli odhodláni putovat jako křížová výprava až do Svaté země, aby vysvobodili krále Ludvíka. Velký dav pastýřů vedený takzvaným „pánem z Uher“ doputoval v květnu toho roku do Paříže, kde mu byl z obav o bezpečí tamní univerzity, omezen pohyb po městě. Zde jim bylo také sděleno, že se s jejich dobrodružnými křižáckými plány na záchranu krále nepočítá. Následkem toho u nich vzplanul hněv proti církvi a šlechtě, snad z pocitu zklamání a zrady, a také proti Židům.

Pamětní deska ve francouzském Orléansu připomínající pastýřskou křížovou výpravu.

Po odchodu z města se rozdělili na dva proudy. Jedni zamířili do Rouenu, kde vyhnali arcibiskupa a několik kněží vhodili do řeky Seiny, následně se jejich dalším terčem staly kláštery v Tours. Další skupina vedená samozvaným pánem z Uher došla 11. června do Orleánsu, kde napadla místního biskupa a další duchovní. V Amiens a po něm v Bourges se pastýřská agrese obrátila i proti Židům. V posledním jmenovaném také při jedné z potyček nalezl smrt sám vůdce výpravy. Od té doby křižácké tažení pastýřů sláblo. Mnozí z nich odešli až do Akvitánie nebo Anglie, ale tam jim bylo zapovězeno kázat. Někteří složili skutečný slib přijetí kříže a možná se i skutečně vydali na křížovou výpravu.

Výprava křižáckých pastýřů byla nakonec spíše povstáním proti francouzské církvi a šlechtě, o nichž se obecně věřilo, že opustily svého krále. Pastýři samozřejmě nic nevěděli o osudu Ludvíka IX., ani o opatřeních na jeho záchranou.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shepherds' Crusade (1251) na anglické Wikipedii.