Dnes je Památník armádního generála Ludvíka Svobody i nadále tématem velkého významu a zájmu společnosti. S rozvojem technologií a globalizací se Památník armádního generála Ludvíka Svobody stává stále častějším tématem diskuzí v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. Jeho dopad a rozsah pokrývají široké spektrum aspektů každodenního života, což z něj činí téma neustálého studia a úvah. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a přístupy související s Památník armádního generála Ludvíka Svobody s cílem lépe porozumět jeho vlivu dnes a jeho projekci do budoucna.
Rodný dům L. Svobody | |
---|---|
Údaje o muzeu | |
Město | Hroznatín |
Založeno | 1985 |
Uzavřeno | 1992 |
Kód památky | 39915/7-7040 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Zeměpisné souřadnice | 49°17′48,24″ s. š., 15°54′35,92″ v. d. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Památník armádního generála Ludvíka Svobody (jinak také Rodný dům Ludvíka Svobody) byl památník v Hroznatíně. Památník byl pobočkou někdejšího Západomoravského muzea (nynější Muzeum Vysočiny Třebíč).[1]
V Hroznatíně na návsi stojí rodný dům prezidenta a armádního generála Ludvíka Svobody. V květnu roku 1985 byl na počest 40 let od osvobození Československa zpřístupněn veřejnosti. V první, obytné části domu šlo o expozici věnovanou jak tradicím Horácka, tak také dětství a mládí Ludvíka Svobody; v druhé části – v bývalé stodole přebudované na výstavní síň – panely seznamovaly s boji za druhé světové války a diplomatickou rolí Ludvíka Svobody.[1] Památník byl zrušen v roce 1992.[2][3]
Ač bylo muzeum zrušeno, rodný dům prezidenta je stále chráněn coby kulturní památka. Na jeho roli upomíná pamětní deska:[4]
V TOMTO DOMĚ
SE 25. LISTOPADU 1895 NARODIL
ARMÁDNÍ GENERÁL
LUDVÍK SVOBODA
TROJNÁSOBNÝ HRDINA ČSSR
A HRDINA SSSR
VELITEL I. ČESKOSLOVENSKÉHO
ARMÁDNÍHO SBORU
V SOVĚTSKÉM SVAZU
V OBDOBÍ DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY
PREZIDENT ČESKOSLOVENSKÉ
SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY
V LETECH 1968 AŽ 1975