Padlí révové

V dnešním světě získal Padlí révové nesporný význam v mnoha oblastech naší společnosti. Jak na osobní, tak na profesionální úrovni se Padlí révové stal tématem zájmu, které vyvolává diskuse, úvahy a akce. Od svého dopadu na duševní zdraví až po vliv na globální ekonomiku, Padlí révové vzbudil zájem akademiků, odborníků a občanů, kteří se zajímají o pochopení, analýzu a případně zlepšení současné situace ve vztahu k této problematice. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Padlí révové a jeho důležitost v každodenním životě, stejně jako možné přístupy k řešení jeho výzev a příležitostí.

Jak číst taxoboxPadlí révové
alternativní popis obrázku chybí
Padlí révové na plodech révy, padlí révy
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby vřeckovýtrusné (Ascomycota)
PododděleníPezizomycotina
Třídavoskovičkoplodé (Leotiomycetes)
PodtřídaLeotiomycetidae
Řádpadlí (Erysiphales)
Čeleďpadlí (Erysiphaceae)
Rodpadlí (Uncinula)
Binomické jméno
Uncinula necator
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Padlí révové (Uncinula necator) v ČR dlouho známá pouze jako anomorfa (nepohlavní forma) Oidium truckeri[1], je houba která je významná zejména jako patogen cizopasící na révě vinné, způsobuje nemoc zvanou padlí révy. Symptomem v pokročilém stavu napadení je bělavý poprašek na bobulích, proto se jí také říká moučnatka. Jejímu vývoji napomáhá teplé a vlhké počasí, k nejnáchylnějším odrůdám patří Modrý Portugal, Müller Thurgau a Veltlínské zelené.

Padlí se daří zejména v teplých letních měsících (24-28 °C) a ve vlhkém prostředí (70-95 %). Naopak, relativně spolehlivým zabijákem této choroby vína jsou tuhé mrazy (cca -15 °C).

Tento druh byl do Evropy zavlečen z Orientu.

Význam

Patogen Uncinula necator parazituje na dřevinách čeledi révovitých (Vitaceae) a je na révě vinné původcem choroby nazývané padlí révy. Z hlediska hospodářských škod je po perenospoře druhou nejnebezpečnější chorobou révy. Napadené hrozny během zrání praskají, někdy se vytváří povlak i na listech.

Chemická ochrana

Jako prevence se používají postřiky na bázi síry, pokud možno hned po odkvětu.Vhodný je postřik letorostů kratších jak 20 cm. Další postřik ještě před květem.

Jiné názvy

Oidium

Odkazy

Reference

  1. ↑ KALINA, Tomáš,; VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Vyd. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 606 s., 32 s. obr. příl. s. ISBN 8024610361, ISBN 9788024610368. OCLC 85163537 S. 311–312. 

Externí odkazy