Ovenec
Tento článek se bude věnovat tématu Ovenec, které se v současné společnosti stalo velmi aktuálním. Z různých oblastí se Ovenec stal tématem zájmu a debat, generuje protichůdné názory a různé pohledy. Je důležité důkladně analyzovat aspekty související s Ovenec, jeho dopad na každodenní život, jeho vývoj v čase a jeho význam v aktuálním kontextu. Prostřednictvím tohoto článku se budeme snažit poskytnout širokou a kritickou vizi Ovenec s cílem podpořit hlubokou reflexi tohoto tématu.
Ovenec (německy Owenetz) je název tří středověkých vsí v blízkostí Prahy.
- Přední Ovenec (německy Vorder Owenetz) – stal se v roce 1904 městem Bubeneč. V době Husově se na zdejší kostel nevztahoval interdikt papežem vyhlášený pro území měst pražských, a tak „papeženci“ chodili v neděli do kostela do Ovence – neboli, jak Husovi přívrženci hanlivě říkali, – „na Hovnec“.
První a hlavní část osady, osídlené kolem kostela sv. Gotharda. Do poloviny 19. století byl obvykle spojen se Středním Ovencem v majetku jediného vlastníka. Tak například roku 1830 byl majitelem rytíř Mořic Buček (Butchek) z Heraltic.[1]
- Zadní Ovenec a Dolní Ovenec (německy Hinter Owenetz a německy Unter Owenetz) – je od druhé poloviny 19. století nazýván Troja.
Pozůstatkem je název ulice Ovenecká na Letné.
Etymologie
Existuje několik teorií o vzniku názvu. Jedna z teorií vysvětluje původ slova odvozením od názvu ovčína (Oven = Beran). Tato teorie není ovšem podložena důkazy o existenci ovčína v oblasti, navíc je nepravděpodobné že by se ovčín nacházel na obou stranách řeky. Je tedy pravděpodobné, že jméno majitele bylo "Beránek", od čehož byl odvozen i název obce.
František Vacek v knize "Královská obora, Bubenč a VII. část města Prahy" se název vykládá jako odvozený od slova Ovnec - ze slova "ovinu", a tedy místo ovinuté neboli kotlina lesem obklopená.[2]
Reference
- ↑ Schematismus des Königsreich Böhmen.. auf das Jahr 1830
- ↑ Bubeneč | Název. www.bubenec.eu . 2023-02-26 . Dostupné online.
Ovenec ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
