V dnešní době se Otakar Vinklář stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Jeho dopad a význam sahá od osobní po profesní sféru, ovlivňuje rozhodování, chování a způsoby myšlení. Otakar Vinklář není jen současným fenoménem, ale je přítomen v průběhu historie, vyvíjí se a přizpůsobuje se měnícím se okolnostem společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Otakar Vinklář, od jeho původu až po jeho dnešní vliv, abychom lépe porozuměli jeho důležitosti a rozsahu v našem každodenním životě.
Plukovník Otakar Vinklář | |
---|---|
Narození | 27. prosince 1930 Radošovice nebo Praha |
Úmrtí | 10. února 2019 (ve věku 88 let) |
Povolání | pilot, mechanik |
Znám jako | politický vězeň |
Ocenění | Řád Tomáše Garrigua Masaryka ![]() |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Otakar Vinklář (27. prosince 1930 Radošovice – 10. února 2019)[1] byl český letec, účastník odboje proti komunistickému režimu a politický vězeň.
Po absolvování základní školy se vyučil mechanikem. V roce 1949 se dostal na letecké učiliště ve Šternberku. První zkušenost s létáním získal na cvičišti v Havlíčkově Brodu. Po dvou letech mohl létat profesionálně. Z učiliště vyšel jako poručík letectva. Od roku 1950 pracoval v Československých aeroliniích. V roce 1953 se chystal s několika kolegy utéct z komunistického Československa přeletem přes hranice. Byl ale prozrazen a v roce 1954 odsouzen za velezradu na 11 let. Trest trávil v uranovém dole Rovnost. V roce 1960 byl propuštěn na amnestii.[1]
Od 90. let byl aktivní v Konfederaci politických vězňů a v dalších organizacích. V roce 2016 poskytl rozsáhlý rozhovor pro Paměť národa v rámci projektu Příběhy 20. století. Spolupráce s Pamětí národa pokračovala i v roce 2018, kdy poskytl dlouhý rozhovor v rámci projektu Příběhy z jáchymovských a příbramských uranových dolů.
Otakar Vinklář zemřel 10. února 2019.
28. října 2004 mu byl prezidentem Václavem Klausem propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy, a to „za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva“.[2]