V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Ostruháček kapinicový. Od svých počátků až po dopad na moderní společnost je Ostruháček kapinicový pro mnohé předmětem zájmu a kontroverze. V průběhu let se Ostruháček kapinicový vyvíjel a přizpůsoboval kulturním a technologickým změnám a zanechal hlubokou stopu v historii. Prozkoumáme nejdůležitější aspekty Ostruháček kapinicový, od jeho vlivu na populární kulturu až po jeho důsledky ve vědecké oblasti. Připojte se k nám na této vzrušující cestě za poznáním všeho, co souvisí s Ostruháček kapinicový.
![]() | |
---|---|
![]() Ostruháček kapinicový (Satyrium acaciae) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Athropoda) |
Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
Třída | hmyz (Insecta) |
Řád | motýli (Lepidoptera) |
Čeleď | modráskovití (Lycaenidae) |
Rod | Satyrium |
Binomické jméno | |
Satyrium acaciae Fabricius, 1787 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ostruháček kapinicový[1] (Satyrium acaciae) je druh motýla z čeledi modráskovití žijícího v jižní a střední Evropě. Jeho výskyt zasahuje od severního Španělska až po jižní Ural.[2]
Rozpětí křídel ostruháčka kapinicového se pohybuje v rozmezí 26–28 mm. Seshora jsou rovnoměrně tmavě hnědí, samec má 1–3 a samice 2–5 malých červených análních skvrn. Na zadním křídle jsou oranžové skvrny, které splývají a tvoří oranžový pás.[1][3]
Ostruháček kapinicový žije v jižní a střední Evropě, a to od severního Španělska přes Polsko, Balkán a Turecko až po jižní Ural. Obývá především suché, teplé a prosluněné křovinaté stráně, svahy a okraje listnatých lesů. Od těchto biotopů se téměř vůbec nevzdalují. Housenky ostruháčka kapinicového se živí na rostlinách z rodu trnka (Prunus).[4]
V ČR je Ostruháček kapinicový kriticky ohrožen pouze v jižních Čechách. Ve zbytku ČR je v teplých oblastech hojný. Výskyt ostruháčka kapinicového je ohrožen především zalesňováním jeho přirozených stanovišť.[2][5]