V dnešním světě získal Ostforschung nebývalý význam. Ať už svým vlivem na společnost, vlivem na kulturu nebo významem v ekonomické sféře je Ostforschung tématem, které nezůstane bez povšimnutí. Postupem času jsme byli svědky toho, jak se Ostforschung vyvíjel a přizpůsoboval měnícím se okolnostem moderního světa. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty Ostforschung a jeho relevanci dnes. Od jeho počátků až po jeho vliv na současnost budeme analyzovat, jak Ostforschung označila před a po v různých aspektech každodenního života.
Ostforschung (česky bádání o Východě, polsky Badania wschodnie) bylo označení pro vědecký výzkum o německém osídlení ve střední a východní Evropě. Výzkumnými tématy byly dějiny, jazyk, migrace, právo, náboženství a geografie. Od 90. let 20. století je koncept Ostforschung opouštěn. V současnosti je předmětem kritického zkoumání historiků.
Ostforschung vznikl v 18. století jako věda o německém osídlení Východu. Největšího rozkvětu dosáhl v meziválečné době a v době nacismu, kdy měla tato věda podporovat a dokazovat nadřazenost Němců. Po roce 1945 se výzkumu bývalého německého osídlení věnovala řada historiků a jiných vědců, vysídlených z Polska, Československa a dalších středoevropských zemí, do Západního Německa. Centrem výzkumu se stal především Herderův institut. Kromě tradičních témat bylo zkoumáno i samotné vysídlení Němců. S nastupující generací německých historiků byl od 60. let. 20. stol. Ostforschung kritizován pro svůj jednostranně nacionální přístup. V 90. let byla celá koncepce Ostforschung opuštěna a celé bádání bylo podrobeno historickému výzkumu.