V dnešním světě je Organizační rozvoj téma, které nabylo nebývalého významu. Ať už ve vědecké, sociální, politické nebo kulturní sféře, Organizační rozvoj se stal předmětem zájmu a neustálých diskusí. S pokrokem technologií a globalizací nabral Organizační rozvoj nové dimenze a výzvy, které ovlivňují životy milionů lidí po celém světě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Organizační rozvoj, od jeho původu až po jeho vliv na dnešní společnost. Budeme analyzovat jeho význam v současném kontextu a zamyslíme se nad jeho budoucností.
Organizační rozvoj (anglicky organization development, zkratkou OD) je koncept a metodologie z oblasti teorie managementu, která se týká uskutečňování plánovaných sociálních změn v organizacích. OD se dá široce definovat jako „intervenční strategie, která využívá skupinově dynamické procesy zaměřené na organizační kulturu k uskutečnění plánovaných změn“.[1] Bowman a Asch[2] definují trochu odlišně OD jako „dlouhodobý intervenční program v sociálních procesech organizací využívající principy a postupy vědy o chování s cílem dosáhnout změn v chování a postojích, které vedou ke zvýšení organizační efektivity“.
Organizační rozvoj zkoumá a zabývá se vztahy, chováním a postoji vzhledem k jednotlivci, pracovní skupině, dalším pracovním skupinám a organizaci jako celku. Mabey a Pugh jmenují pět charakteristických rysů OD:[3]
Výsledkem je, že organizační rozvoj znamená podporu lidského kapitálu, nejen snížení investic do pracovních míst.[4] OE se používá ve velkých společnostech, státní správě, církvích, sociálních institucích a armádě. Používají se zákonitosti fungování sociálních komunit a při navrhování systémů organizace se zohledňují zájmy zaměstnanců.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Organisationsentwicklung na německé Wikipedii.