V dnešním světě získal Opioidní receptor nebývalý význam. Od svého vzniku Opioidní receptor významně ovlivnil různé oblasti, jako je technologie, medicína, kultura a společnost obecně. Jeho vliv se rozšiřuje globálně a mění způsob, jakým interagujeme, komunikujeme a žijeme své životy. V tomto článku prozkoumáme dopad Opioidní receptor a to, jak utvářel svět, ve kterém žijeme, a také budoucí důsledky jeho přítomnosti v naší každodenní realitě.
Opioidní receptory jsou receptory spřažené s G proteinem a nacházející se na synaptických membránách neuronů. Na tento typ receptorů se vážou nejen přirozené tělní opioidy, tedy zejména enkefaliny a endorfiny, ale i přírodní opiáty (morfin, kodein) a syntetické opioidy typu heroin.[1]
Důkazy o existenci receptoru pro morfin přinesly nezávisle tři výzkumné týmy v roce 1973. Paradoxní situace, kdy byl v lidském těle receptor pro alkaloid rostlin, se vyřešila o dva roky později, kdy byly nalezeny i lidské opioidy, tedy enkefaliny. V roce 1976 skupina Billa Martina vyslovila domněnku, že existuje více druhů opioidních receptorů, které byly následně charakterizovány podle toho, jaký syntetický opioid je jejich agonistou (a tedy váže se na ně).[2] Možná lepším rozlišovacím znakem je jakýsi žebříček přirozených opioidních peptidů v pořadí, jak dobře se na daný receptor vážou: používá se endorfin (End), dynorfin A (Dyn), metenkefalin (Met), a leuenkefalin (Leu):[1]
Co se týče dalších opioidů, morfin se váže převážně na μ typ receptorů, pro κ je prototypem ketocyclazocin a enkaplin je typický pro δ typ.