V dnešním článku se budeme věnovat tématu Open Food Facts, problému, který v poslední době vyvolal velký zájem a diskusi. Open Food Facts upoutal pozornost lidí z různých prostředí, od odborníků v oboru až po ty, kteří toto téma teprve začínají zkoumat. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a úhly pohledu související s Open Food Facts s cílem poskytnout komplexní a obohacující pohled na tuto záležitost. Od jeho dopadu na společnost až po jeho globální implikace se ponoříme do podrobné analýzy, která nám umožní pochopit význam a složitost Open Food Facts dnes.
![]() | |
![]() | |
Charakter stránky | Collaborative database |
---|---|
V jazyce | Mnohojazyčná |
URL | https://world.openfoodfacts.org |
Komerční | Ne |
Registrace | Volitelně, nutná pro přispívání přes web |
Licence obsahu | Open Database Licence Database Contents License Creative Commons Attribution/Share-Alike 3.0 (product pictures) |
Datum spuštění | 19. května 2012 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Open Food Facts je bezplatná online databáze potravinářských produktů z celého světa, vytvářená uživateli (crowdsourcing),[1] licencovaná pod Open Database License (ODBL)[2] s grafikou nahranou uživateli a šířenou pod Creative Commons Attribution–Share Alike license.[3]
Projekt byl spuštěn 19. května 2012 francouzským programátorem Stéphane Gigandetem[4] během Food Revolution Day, pořádaného Jamiem Oliverem.[5] Projekt získal cenu 2013 Dataconnexions Award od Etalab[6] a cenu OKFN za rok 2015 od Open Knowledge.[7]
V květnu 2016 obsahovala databáze informace o více než 80 000 výrobcích ze 141 zemí.[8]
Projekt sbírá data a informace o potravinách po celém světě.[1] Pro každý produkt je v databázi uložen běžný název, množství, způsob balení, značka, kategorie, místo výroby nebo zpracování, země a obchody kde je produkt v prodeji, seznam ingrediencí, stopy (pro alergie, dietní omezení nebo specifické jídelníčky), přídatné látky a informace o výživové hodnotě.
Každý přispěvatel může položky přidávat nebo editovat na základě informací uvedených na obalu.[9] Proto je většinou jako Identifikátor používán Čárový kód.[10] Mobilní aplikace umožňuje pořizovat fotografie, ze kterých pak dobrovolníci přepisují získané informace.
Díky podobnému mechanismu úprav, rozšiřování a mazání obsahu a podobné struktuře je projekt v mediích přirovnáván k Wikipedii.[5][11]
Informace získané díky projektu jsou znovu používány různými projekty spojenými s palmovým olejem, cukrem, a původem potravin.[12]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Open Foof Facts na anglické Wikipedii.