V tomto článku se ponoříme do tématu Omozečnice a všech důsledků, které to obnáší. Omozečnice je dnes velmi aktuální téma a vyvolalo velkou debatu v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a názory odborníků na toto téma a také konkrétní příklady, které nám pomohou lépe pochopit význam Omozečnice v dnešní společnosti. Podíváme se také na vliv Omozečnice v průběhu historie a na to, jak se v průběhu času vyvíjel. Doufáme, že na konci tohoto článku budou mít čtenáři širší a úplnější pohled na Omozečnice a jeho význam v dnešním světě.
Omozečnice (též pia mater, tedy v překladu „něžná matka“[1]) je jemná prokrvená mozková plena, která těsně přiléhá k povrchu mozku. Kopíruje svým tvarem všechny nerovnosti na povrchu mozku. Tato mozková plena se vyskytuje u savců a u některých ptáků.[1][2] Má důležitou roli ve výživě mozku: právě z omozečnice se rozbíhá řada cév, jež ho vyživují.[3] Omozečnice však obepíná celou centrální nervovou soustavu, tedy i míchu, kde se však chová úplně stejně jako v hlavové oblasti – těsně obepíná a prokrvuje míchu. Mezi pia mater a míšní pavučnicí jsou mezi výstupy kořenů vazivové výběžky omozečnice (tzv. ligamentum denticulatum), které mají pro míchu zpevňovací funkci.[4] V oku, jehož zadní část je v podstatě mozkového původu, omozečnici odpovídá tzv. cévnatka.[5]
Omozečnice je spolu s pavučnicí derivátem neurální lišty.[6]