Oleg Svjatoslavič

V dnešním článku se ponoříme do tématu Oleg Svjatoslavič, problému, který v poslední době vyvolal debaty a kontroverze. Od svých počátků až do současnosti je Oleg Svjatoslavič předmětem studia odborníků v oboru, kteří jeho pochopení věnovali nespočet hodin výzkumu. V tomto článku budeme zkoumat různé aspekty související s Oleg Svjatoslavič, od jeho dopadu na společnost až po možná řešení a alternativy, které byly navrženy. Naším cílem je poskytnout holistickou a úplnou vizi Oleg Svjatoslavič a nabídnout čtenáři podrobnou a přísnou analýzu, která umožní hluboké pochopení tohoto tématu, které je dnes tak důležité.

Oleg Drevljanský
Narození955
Úmrtí977 (ve věku 21–22 let)
Ovruč
PohřbenDesátkový chrám
OtecSvjatoslav I. Igorevič
PříbuzníVladimír I. Kyjevský a Jaropolk I. (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oleg Svjatoslavič († 977) byl drevljanský kníže z rodu Rurikovců vládnoucí v letech 969–977.[1] Byl druhorozeným synem Svjatoslava I. Igoreviče.

Datum Olegova narození není známé, usuzuje se, že se narodil před rokem 957. Jeho otec Svjatoslav rozdělil své území mezi potomky a oblast, kterou obýval kmen Drevljanů, daroval Olegovi. Po smrti otce Svjatoslava Oleg započal válku se svým bratrem Jaropolkem. Podle Pověsti dávných let zavraždil Oleg jakéhosi Ljuta, syna Jaropolkova poradce a generála Svenelda, když lovil na území Drevljanů, které Oleg považoval za své.[2] Jako akt pomsty a na naléhání Svenelda vyhlásil Olegovi Jaropolk válku, během níž byl Oleg v Ovruči Jaropolkem zabit. Oleg padl v průběhu útěku v příkopu, čehož Jaropolk litoval. Poté Jaropolk vyslal své muže do Novgorodu, odkud jeho bratr Vladimír uprchl, když uslyšel o Olegově smrti.

V roce 1044 nechal Jaroslav I. Moudrý Olegovy ostatky spočinout v Desátkovém chrámu.[3]

Existuje legenda, zmíněná Bohuslavem Balbínem nebo i Janem Amosem Komenským ve Spisu o rodu Žerotínů, že je původ moravského rodu Žerotínů odvozen od údajného Olga, knížete pocházejícího z Rusi.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oleg of Drelinia na anglické Wikipedii.

  1. ↑ DWORZACZEK, Włodzimierz. Genealogia. Warszawa: PWN, 1959. S. 21. 
  2. ↑ NAZARENKO, Aleksandr. Древняя Русь на международных путях. Moscow: , 2001. Dostupné online. ISBN 5-7859-0085-8. S. 351. 
  3. ↑ LENHOFF, Gail. The Notion of "Uncorrupted Relics" in Early Russian Culture. In: Christianity and the Eastern Slavs: Slavic cultures in the Middle Ages. Berkeley; Los Angeles; Oxford: University of California Press, 1993. S. 264.

Externí odkazy