_ V dnešním světě hraje Oldřich Tomíček v naší společnosti zásadní roli. Jeho význam pokrývá široké spektrum aspektů od osobní sféry až po sféru profesní včetně sociální a kulturní. Oldřich Tomíček se stále více stává tématem zájmu a debat v různých kruzích, protože jeho vliv zasahuje do mnoha oblastí našeho života. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad a relevanci Oldřich Tomíček, analyzujeme jeho různé aspekty a jeho spojení s tak různorodými aspekty, jako je technologie, politika, ekonomika, psychologie a kultura. Prostřednictvím tohoto průzkumu budeme schopni lépe porozumět důležitosti a vlivu, který má Oldřich Tomíček v našem dnešním světě.
Prof. PhDr. PhMr. Oldřich Tomíček | |
---|---|
![]() | |
Narození | 10. října 1891 Praha |
Úmrtí | 21. října 1953 (ve věku 62 let) Praha |
Místo pohřbení | Hřbitov Šárka |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | pedagog a chemik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oldřich Tomíček (10. října 1891, Praha, Malá Strana[1] – 21. října 1953, Praha[2]) byl český analytický chemik, profesor na Univerzitě Karlově v Praze, kde vedl Ústav analytické chemie Přírodovědecké fakulty UK.
Narodil se v rodině lékárníka Františka Tomíčka narozeného v Poniklé (1861–1931) a Růženy, rozené Kramářové. Měl tři děti. Po maturitě na gymnáziu v Truhlářské ulici a po dvouleté praxi v lékárně se zapsal na obor farmacie na Přírodovědecké fakultě UK. Studium ukončil a diplom magistra farmacie získal těsně před vypuknutím první světové války, 21. července 1914.
V průběhu války byl přidělen do vojenské lékárny v Innsbrucku, kde zároveň v letech 1914–1918 studoval na univerzitě a v laboratoři prof. Brunnera se zabýval syntézou indolinových sloučenin. Po ukončení války pokračoval v Praze na UK studiem farmaceutické chemie, získal doktorát (9. července 1920)[3] a stal se asistentem na farmaceutickém ústavu Univerzity Karlovy.
Na stáži v Utrechtu (1923–1924) se seznámil a navázal celoživotní přátelství s Izaakem Mauritsem Kolthoffem,[4] který je považován za otce analytické chemie. Po návratu se habilitoval (1925) pro obor analytické chemie,[5] v roce 1930 se stal mimořádným a 1935 řádným profesorem analytické chemie Přírodovědecké fakulty UK. Od roku 1929 až do své smrti 21. října 1953 byl ředitelem ústavu analytické chemie PřF UK. V akademickém roce 1948/1949 byl děkanem Přírodovědecké fakulty UK.
Oldřich Tomíček byl průkopníkem moderních analytických metod. Zabýval se odměrnou analýzou, zejm. potenciometrickými titracemi, a studiem indikátorů. Je jedním ze zakladatelů odměrné analýzy v nevodných prostředích.[4] Kromě rozvoje metod se snažil i o jejich aplikaci, zejména na farmaceutickou a toxikologicku analýzu.
Je autorem více než 86 původních vědeckých prací, řady knih nejen v češtině, ale i v angličtině a němčině. Web of Science uvádí 28 Tomíčkových prací z let 1946–1956, které mají Hirschův index 12, k 30. 9. 2020 má 309 citací, bez autocitací pak 279.[6]
Oldřich Tomíček měl pověst neobyčejně laskavého člověka. Jeho nejsilnější výraz, který měl použít při zkoušení studentky, byl podle vzpomínky pamětníka „nechytrá“.[4]