Okunův zákon

V dnešním světě zůstává Okunův zákon tématem velkého významu a zájmu široké veřejnosti. Jeho význam přesahuje hranice a generace a jeho dopad je pociťován v různých sférách společnosti. Od svého vzniku až po současnost je Okunův zákon předmětem debat, analýz a úvah a neustále vytváří nové pohledy a přístupy k jeho významu a vlivu. V tomto článku prozkoumáme mnoho aspektů Okunův zákon, prozkoumáme jeho vývoj v čase a jeho význam v současném kontextu. Prostřednictvím podrobné analýzy a kritického pohledu se budeme snažit proniknout hlouběji do významu Okunův zákon a jeho dopadu na naše životy a nabídneme komplexní vizi, která nám umožní pochopit jeho důležitost v dnešním světě.

Graf znázorňující vztah mezi mírou nezaměstnanosti (osa x) a změnou HDP (osa y) v USA mezi roky 1947–2002 (čtvrtletně)

Okunův zákon (podle amerického ekonoma Arthura Okuna) je v ekonomii označení pro vypozorovanou korelaci mezi mírou nezaměstnanosti a mírou růstu hrubého domácího produktu. Vyjadřuje fakt, že při růstu nezaměstnanosti nad její přirozenou úroveň úměrně klesá hrubý domácí produkt (oproti potenciálnímu HDP).

Matematická formulace

Okunův zákon lze matematicky formulovat jako:

, kde:
  •  je potenciální produkt,
  • je skutečný produkt,
  •  je přirozená míra nezaměstnanosti,
  • je skutečná míra nezaměstnanosti,
  • je koeficient lineární závislosti.

Koeficient závislosti se uvádí v rozmezí 2–3, tzn. na každé procento růstu míry nezaměstnanosti nad přirozenou úroveň připadá pokles HDP o 2–3 %.[1]

Výše uvedená formulace v praxi naráží na nemožnost změření a , které lze jen odhadnout. Proto se používá vyjádření, které navzájem porovnává změny produktu se změnami míry nezaměstnanosti:

, kde:
  • je produkt,
  • je změna produktu,
  • je změna míry nezaměstnanosti,
  • jsou koeficienty závislosti.

Právě tuto formu ilustruje výše uvedený graf.

Reference

  1. Nezaměstnanost[nedostupný zdroj] ve studijních materiálech na webu Střední školy obchodu, služeb a podnikání České Budějovice (PDF)