Dnes je Obraceč tahu tématem, které ve společnosti vyvolává velký zájem a vliv. Ať už kvůli svému historickému významu, jeho dopadu na veřejné zdraví, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu v obchodní oblasti, Obraceč tahu upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Od svých počátků až po dnešní vývoj byl Obraceč tahu předmětem debat, analýz a studií, které se snažily pochopit jeho rozsah a význam. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Obraceč tahu a jeho vliv na různé aspekty našich životů.
Obraceč tahu, reverzní tah, nebo zpětný tah je dočasné přesměrování tahu leteckých motorů tak, aby jejich tah směřoval dopředu a působil tak proti dopřednému pohybu letadla a zpomalil ho. Systémy zpětného tahu se používají u většiny dnešních proudových letadel, jak civilních, tak vojenských. Používání obraceče tahu umožňuje použití kratší přistávací dráhy a snižuje opotřebení brzd a pneumatik. Obraceč tahu se obvykle zapíná bezprostředně po dotknutí koly letounu přistávací dráhy. Také je možné jej použít v neočekávaných situacích, kdy je nutné co nejdříve zabrzdit letoun (například při vzletu). Reverzní tah využívají také vrtulové letouny, které jsou vybaveny stavitelnými vrtulemi, které umožňují nastavení do záporného úhlu (a tak způsobují záporný tah).[1][2]
V principu obraceč tahu pracuje takovým způsobem, aby přesměroval výkon motoru dopředu, protože to však není technicky možné a ani žádoucí, je tok plynů směřován jen přibližně 45° vpřed. Směrování výtokových plynů proudových motorů je řešeno mechanicky.[1][2]
Nejjednodušší systém reverzního tahu je u vrtulových letounů. Pro reverzní tah potřebuje být vybaven stavitelnými vrtulemi, které umožňují nastavení do záporného úhlu, čímž způsobují záporný tah.[1][2]
Například Grumman E-2 Hawkeye.
Nesprávné fungování či samovolné spuštění zpětného tahu stálo za několika nehodami. Nejznámější z nich je pád letu Lauda Air 4 (Boeing 767-300ER), vyvolaný samovolnou aktivací obraceče tahu u jednoho z motorů za letu, který vyústil v úmrtí všech 223 osob na palubě.