V tomto článku prozkoumáme fascinující historii Obřany (hrad, okres Brno-venkov), tématu, které zaujalo akademiky, vědce i nadšence. V průběhu let hrál Obřany (hrad, okres Brno-venkov) zásadní roli ve společnosti a ovlivnil významné změny ve způsobu, jakým žijeme a jak chápeme svět kolem nás. Od svých skromných začátků až po současný dopad zanechal Obřany (hrad, okres Brno-venkov) nesmazatelnou stopu v historii a v tomto článku se ponoříme do jeho složitého a vzrušujícího vyprávění. Doufáme, že prostřednictvím podrobné analýzy a hloubkového pohledu na jeho mnohé aspekty vneseme světlo do tohoto tématu a nabídneme našim čtenářům komplexní pohled.
Obřany | |
---|---|
![]() Zbytky zdiva | |
Základní informace | |
Sloh | gotický |
Výstavba | 13. století |
Poloha | |
Adresa | Kanice, ![]() |
Souřadnice | 49°14′8,83″ s. š., 16°40′26,45″ v. d. |
![]() ![]() Obřany | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 36919/7-650 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zřícenina hradu Obřany se nachází severovýchodně od brněnské městské části Maloměřice a Obřany v katastrálním území obce Kanice. Leží nad svitavským údolím vedle Těsnohlídkova údolí. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.[1]
Podle zaniklého rodového sídla u Brna pojmenoval Boček z Kunštátu a Poděbrad nově založený hrad (před 1365) Obřany v Hostýnských vrších poblíž Bystřice pod Hostýnem.
Nejstarší dochovaná písemnost o Obřanech pochází z první poloviny 13. století. V polovině téhož století je udáván jako majitel Obřan Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi. Zakladatel hradu Gerhard ze Zbraslavi a Obřan držel hrad v letech 1278–1291. Ten se také do povědomí okolí vepsal jako loupeživý rytíř. Roku 1283 vše urovnal král Václav II. Gerhardův syn Smil z Obřan poté, co stál proti Janu Lucemburskému, musel odejít do Rakouska, kde asi roku 1313 zemřel bez mužského potomka. Od 1313 vlastnil hrad Jindřich z Lipé, který nechal posádkou hradu přepadávat v okolí projíždějící brněnské obchodníky a tak v roce 1315 nebo 1316 byl hrad dobyt a vypálen brněnskými měšťany.
Na hrad vedou dvě cesty. Obě jsou označeny modrou turistickou barvou. První vede z Bílovic nad Svitavou, kolem řeky Svitavy a poté lesní cestou do kopce na hrad. Druhá vede od rozcestníku Šumbera, kde navazuje na žlutou značku a také míjí památník S. K. Neumanna.