V tomto článku budeme hovořit o Oľga Malecká, tématu, které je v posledních letech předmětem zájmu a debat. Oľga Malecká je problém, který se týká lidí všech věkových kategorií, pohlaví a kultur, a jeho význam zasahuje do různých oblastí, jako je zdraví, ekonomika, politika a společnost obecně. V průběhu historie hrál Oľga Malecká zásadní roli v životech lidí a jeho studium a porozumění jsou zásadní pro pochopení světa, ve kterém žijeme. Prostřednictvím tohoto článku prozkoumáme různé aspekty Oľga Malecká, od jeho počátků až po jeho dnešní dopad, s cílem poskytnout komplexní pohled na toto relevantní téma.
Oľga Malecká | |
---|---|
poslankyně Nár. shromáždění ČSSR | |
Ve funkci: 1964 – 1968 | |
poslankyně Federál. shromáždění (SL) | |
Ve funkci: 1969 – 1971 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSS (KSČ) |
Narození | 2. dubna 1934 |
Úmrtí | 27. dubna 2017 (ve věku 83 let) |
Profese | politička |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Oľga Malecká (2. dubna 1934 – 27. dubna 2017[1][2]) byla slovenská a československá politička Komunistické strany Slovenska a poúnorová poslankyně Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.
Ve volbách roku 1964 byla zvolena za KSS do Národního shromáždění ČSSR za Východoslovenský kraj. V Národním shromáždění zasedala až do konce volebního období parlamentu v roce 1968.[3][4]
K roku 1964 se profesně uváděla jako vedoucí laboratoře Východoslovenských konzerváren v Sabinově. Byla zvolena za obvod Sabinov.[5][6] Město Sabinov bylo i jejím bydlištěm.[7]
Po federalizaci Československa usedla roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Sabinov), kde setrvala do konce volebního období, tedy do voleb v roce 1971.[8]