V dnešním světě se Nyžňa Krynka stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Od svého dopadu na společnost až po své globální důsledky, Nyžňa Krynka upoutal pozornost akademiků, vědců, politiků i běžných občanů. Její vliv pokrývá různé oblasti, od ekonomiky po kulturu, včetně technologií a životního prostředí. V tomto článku se ponoříme do světa Nyžňa Krynka, abychom prozkoumali jeho různé aspekty a porozuměli jeho důležitosti a dopadu dnes.
Nyžňa Krynka Нижня Кринка | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°6′52″ s. š., 38°9′38″ v. d. |
Nadmořská výška | 124 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
Oblast | Doněcká |
Rajón | Doněcký |
![]() ![]() Nyžňa Krynka | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 13 927 (2012)[1] |
Správa | |
Vznik | 1778 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nyžňa Krynka (ukrajinsky Нижня Кринка, rusky Нижняя Крынка – Nižňaja Krynka) je sídlo městského typu v Doněcké oblasti na Ukrajině. K roku 2011 měla bezmála čtrnáct tisíc obyvatel.
Nyžňa Krynka leží v Doněcké pánvi na řece Krynce, pravém přítoku Miusu v úmoří Azovského moře, která protéká její východní částí a na které je zde Chanžonkivská přehradní nádrž. Od Doněcku, správního střediska oblasti, je vzdálena přibližně sedmadvacet kilometrů severovýchodně, a od centra Makijivky, jejíž je ze správního hlediska součástí, přibližně sedmnáct kilometrů severovýchodně.
Obec založili v roce 1778 záporožští kozáci a původně se jmenovala Chanžonkiv-Nyžňokrynskyj (Ханжонків-Нижньокринський). V druhé polovině 19. století zde začíná těžba uhlí. V roce 1938 získala status sídla městského typu.
Od začátku rusko-ukrajinské války v roce 2014 je obec pod kontrolou separatistické Doněcké lidové republiky, kterou v roce 2022 prohlásilo Rusko za svou součást.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nyschnja Krynka na německé Wikipedii.