V dnešním světě je Novákův vodní mlýn téma velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Od profesionálů po amatéry, Novákův vodní mlýn upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu ve vědecké oblasti nebo jeho vlivu na populární kulturu, Novákův vodní mlýn se stal opakujícím se tématem v každodenních konverzacích, akademických debatách a médiích. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty související s Novákův vodní mlýn, analyzujeme jeho důležitost, důsledky a vývoj v čase. Připojte se k nám na této cestě a objevte více o Novákův vodní mlýn a jeho dopadu na dnešní svět!
Vodní mlýn | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Adresa | Ředice, ![]() |
Souřadnice | 49°34′20,7″ s. š., 14°26′18,8″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 100429 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Novákův vodní mlýn stojí v blízkosti potoka Slabá mezi obcemi Ředice a Ředičky v katastrálním území Ředice obce Nechvalice v okrese Příbram. Areál mlýna z počátku 19. století byl v roce 2003 Ministerstvem kultury České republiky prohlášen za kulturní památku ČR.[1]
První písemná zmínka je z roku 1545, na jiném místě je uvedeno, že v roce 1527 je zmiňován v kupní smlouvě.[2] Posledními majiteli byl rod Nováků, kteří jsou uváděni ve Vodních knihách od roku 1881 a vlastnili jej do roku 1939.
V areálu mlýna z počátku 19. století se nachází obytné stavení s mlýnicí, špýchar s kůlnou, stodola, brána a ohradní zeď. Obytné stavení s mlýnicí je patrová roubená stavba postavena na půdorysu obdélníku. V nárožích jsou trámy spojené na rybinu. V přízemní obytné části do níž se vstupuje z východního okapového průčelí je světnice a další světnice, která rozšiřuje čelní průčelí. Na obytnou část navazuje na kamenné podezdívce postavena patrová mlýnice s pavlačí na dvou třetinách bočního průčelí. Pavlač je posazena na příčných stropních trámech přízemní části. V patře jsou dvě komory. Štíty průčelí jsou bedněné svisle položenými deskami. V severním štítu je obdélný otvor. Obytné stavení s mlýnicí je zastřešeno sedlovou střechou, krytou eternitem. Stropy jsou trámové. V mlýnici se dochovalo původní mlecí zařízení.[3][2][4]
Mezi špýcharem a čelním průčelím je zděná brána s půlkruhovým zaklenutím a s pultovou stříškou.
Špýchar je roubená dvoukomorová stavba postavena na podezdívce z kamene a částečně z cihel. V nárožích jsou trámy spojené na rybinu. Ke špýcharu je napojená otevřená kůlna, která je zděná s výrazně rozšířenou stěnou obrácenou k silnici. Štíty průčelí jsou bedněné svisle položenými deskami se dvěma kosočtvercovými otvory. V severním průčelí je výklenek se soškou Panny Marie. Špýchar má sedlovou střechu.
Areál uzavírá na západní straně kamenná stodola spojená kamennou zdí se špýcharem. Stodola má obdélníkový půdorys, omítané stěny s podélnými větracími průduchy a v severní stěně jsou dvoukřídlá vrata, střechu má sedlovou.[3][2][4]
Náhon přiváděl vodu ze vzdálenosti asi 300 m od mlýna z malého kamenného jezu přes malé stavidlo. Od jezu náhon procházel přes dvě akumulační nádrže. Voda poháněla dvě vodní kola na vrchní vodu (1925) a později jen jedno kolo (1930).
V roce 1930 byla uváděna: