V tomto článku prozkoumáme téma Nová Víska (Růžová) z různých pohledů a přístupů. Nová Víska (Růžová) je předmětem zájmu po celá desetiletí a jeho relevance je i dnes vysoká. Během této prohlídky prozkoumáme její původ, její dopad na společnost a její vývoj v čase. Podobně budeme analyzovat různé názory a postoje, které existují kolem Nová Víska (Růžová), stejně jako výzvy a příležitosti, které představuje. Tento článek si klade za cíl poskytnout komplexní a obohacující pohled na Nová Víska (Růžová) s cílem poskytnout čtenáři hlubší a úplnější pochopení tohoto fascinujícího a vlivného tématu.
Nová Víska | |
---|---|
![]() Pohled ze stezky na severním svahu Pastevního vrchu k místům, kde stávala Nová Víska. Z vesnice zůstalo jen několik starých stromů a studní. | |
Lokalita | |
Charakter | zaniklá vesnice |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°50′42″ s. š., 14°17′58″ v. d. |
![]() ![]() Nová Víska | |
Další údaje | |
Zaniklé obce.cz | 3331 |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nová Víska (něm. Neudörfel) je zaniklá vesnice v okrese Děčín v Ústeckém kraji, která stávala na severním svahu Pastevního vrchu, jen několik set metrů východně od obce Růžové. [1]
Vesnice byla založena v roce 1823 a podle záznamů zde v 19. století stálo 23 domů. Vesnička měla dlouhý protáhlý tvar ve směru západ - východ, domy byly rozloženy podél cesty u severního úpatí Pastevního vrchu v nadmořské výšce kolem 330 metrů.[2][3] V Nové Vísce byla mimo jiné bělírna příze a prádla.[2]
V důsledku odsunu německých obyvatel po roce 1945 došlo k vylidnění obce. Zchátralé domy byly srovnány se zemí, z někdejší vesnice zůstalo zachováno jen několik zděných studní a starých stromů. Jedním z těchto vodních zdrojů byla studna zvaná Gussbrun, jejíž výstavba se datuje do roku 1834, kdy v Čechách panovalo velké sucho a v řekách bylo tak málo vody, že údajně bylo možné v nedalekém Hřensku přebrodit Labe.[2]