Notoceratops je téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku vyvolal intenzivní diskusi a vyvolal velký zájem jak mezi odborníky, tak mezi širokou populací. V průběhu let se Notoceratops vyvíjel a nabýval různých forem a přizpůsoboval se společenským, politickým a technologickým změnám. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad Notoceratops na naše životy, analyzujeme jeho mnohé aspekty a zamyslíme se nad jeho významem v současné společnosti.
![]() Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 77 miliony let | |
---|---|
![]() Nákres fragmentu dolní čelisti notoceratopse | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | ptakopánví (Ornithischia) |
Podřád | Marginocephalia |
Infrařád | ?Ceratopsia |
Rod | Notoceratops |
Binomické jméno | |
Notoceratops bonarellii Tapia, 1918 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Notoceratops („Jižní rohatá tvář“) byl rod ptakopánvého dinosaura, možná patřícího do čeledi Ceratopsidae. Žil v období pozdní svrchní křídy (geologický stupeň kampán, zhruba před 77 miliony let) na území dnešní argentinské Patagonie. Pokud se skutečně jednalo o ceratopsida, pak by šlo o jediného známého zástupce této skupiny dinosaurů, objeveného na jižní polokouli.
Fosilie tohoto dinosaura v podobě jediného fragmentu spodní čelisti bez zubů byla objevena v oblasti jezera Lago Colhué Huapi na území argentinské provincie Chubut. Formálně ji popsal roku 1918 paleontolog Augusto Tapia.[1] V roce 1929 o tomto taxonu pojednal šířeji také německý paleontolog Friedrich von Huene.[2] Vědecká studie z roku 2014 označila druh N. bonarelli za pravděpodobně platný taxon, skutečně náležející mezi ceratopsidy.[3] Fosilie již byla ztracena a dochoval se pouze její nákres.