Netřeb (hrad)

Téma Netřeb (hrad) je dnes jedním z nejrelevantnějších a nejdiskutovanějších. Po desetiletí byl Netřeb (hrad) předmětem studia a zájmu odborníků z různých oborů, kteří se snažili pochopit jeho význam a dopad na společnost. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Netřeb (hrad), od jeho počátků až po jeho dnešní dopad. Budeme analyzovat různé teorie a názory, které existují kolem Netřeb (hrad), a také jeho vývoj v průběhu let. Dále prozkoumáme, jak Netřeb (hrad) ovlivnil různé aspekty každodenního života, a zamyslíme se nad jeho možnou budoucností a vyhlídkami.

Netřeb
Nároží donjonu s kapsami po trámech podlahy druhého podlaží a dochovanou špaletou okna
Nároží donjonu s kapsami po trámech podlahy druhého podlaží a dochovanou špaletou okna
Základní informace
Slohgotický
Výstavba14. století
Zánikpřed rokem 1528
StavebníkPáni z Rýzmberka
Další majiteléKaničtí z Čachrova
Poloha
AdresaJižně od obce, Kanice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°27′48,6″ s. š., 13°4′43,68″ v. d.
Netřeb
Netřeb
Další informace
Rejstříkové číslo památky20742/4-2106 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Netřeb (též Netřeby) je zřícenina hradu asi 1,5 kilometru jižně od obce Kanice v okrese Domažlice na zalesněném hřebeni Úhlíkovském výběžku. Zřícenina se nachází v nadmořské výšce 590 metrů na území stejnojmenné přírodní rezervace zřízené pro ochranu porostu tisů starých 600–800 let. Od roku 1964 je hrad chráněn jako kulturní památka.[1]

Hrad založil okolo roku 1325 Děpolt z Rýzmberka. Mezi dalšími majiteli se vystřídali Švamberkové, páni z Pnětluk a především různí členové rodu Kanických z Čachrova. Ti v průběhu patnáctého století přesídlili na kanickou tvrz, a nepotřebný Netřeb se proměnil ve zříceninu. Její dominantou je částečně dochovaná obytná věž.

Historie

Pravděpodobným zakladatelem hradu byl v době okolo roku 1325 Děpolt z Rýzmberka.[2] Roku 1379 byl pánem hradu Racek (Ratmír) ze Švamberka, kterému patřil i hrad Osvračín. Ten však v roce 1382 oba hrady i s Kanicemi vyměnil s Ješkem z Pnětluk za třebelské panství.[3] Po Ješkovi získali hrad okolo roku 1395[2] vladykové Kaničtí z Čachrova.[3] Prvním z nich byl Vilém z Čachrova, který se po Novém Rýzmberku psal poprvé roku 1391. Po jeho smrti zdědil kanické panství s hradem Netřeb jeden z jeho čtyř synů Jenec z Nového Rýzmberka. Po něm se držitelem hradu stal nejspíše Jencův synovec Vilém starší z Čachrova na Kanicích. Následoval snad Vilém mladší z Čachrova a ve stejné době žili také Jan Kanický († 1495) a jeho synové Jan a Václav.[4]

V průběhu patnáctého století byl hrad opouštěn, a vladykové přesídlili na pohodlnější tvrz v Kanicích. V zápisu v zemských deskách z roku 1528 se uvádí hrad Netřeb jako pustý.[3]

Stavební podoba

Špaleta (v horní části zdiva) okna bližšího k jihozápadnímu rohu ve druhém podlaží
Detail zdiva spojovaného vápennou maltou

Netřeb je typickým hradem donjonového typu. Jeho staveništěm se stal úzký skalnatý ostroh. Čtverhranné hradní jádro chránil na jižní straně šíjový příkop. Z opevnění se dochovalo torzo západní hradby. Dominantou hradu byla plochostropá věž v jihovýchodním nároží jádra.[5]

Donjon měl půdorys s rozměry přibližně 13 × 11 metrů, a patřil tak k menším zástupcům staveb svého druhu. Nad povrchem země se z něj dochovala jen jižní a část západní obvodové zdi. Její tloušťka v přízemí dosahuje 2,1 metru a v každém vyšším patře se zužuje odsazením, které bylo využito ke konstrukci podlahy. První podlaží osvětlovala dvě střílnovitá okénka v západní zdi. Šířka okna na vnitřní straně byla 1,7 metru. Okenní špalety se směrem ven zužovaly na šířku otvoru asi 40 centimetrů. Podobná okénka se částečně dochovala i ve zdivu druhého podlaží. Ve třetím podlaží je obvodová zeď silná 1,5 metru. Dochovaný fragment okna dokládá, že podlaží sloužilo, na rozdíl od nižších úrovní, k obývání. V úrovni čtvrtého podlaží se dochoval pouze malý fragment zdiva v nároží do výšky asi 1,2 metru nad úroveň posledního ústupku síly obvodové zdi.[2]

Přístup

Ke zřícenině hradu vede žlutě značená turistická trasa z Kanic do Úlíkova, zeleně značená trasa z Úboče a modře značená trasa ze Všepadel do Hradiště.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 131586 : Zřícenina hradu Netřeb. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 
  2. ↑ a b c KASTL, Petr. Obytná věž na hradu Netřeb. Hláska. Říjen 2018, roč. XXIX, čís. 4, s. 49–51. Dostupné online . ISSN 1212-4974. 
  3. ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Netřeb – hrad, s. 230–231. 
  4. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek IX. Domažlicko a Klatovsko. Praha: František Šimáček, 1893. 268 s. Dostupné online. Kapitola Netřeby a Kanice, s. 126–127. 
  5. ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Netřeby, s. 376. 
  6. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa . Mapy.cz . Dostupné online. 

Literatura

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek IX. Domažlicko a Klatovsko. Praha: František Šimáček, 1893. 268 s. Dostupné online. Kapitola Netřeby a Kanice, s. 126–127. 

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Netřeb na Wikimedia Commons