Narovnání (trestní právo)
Dnes se chceme zabývat problémem, který často zůstává bez povšimnutí, ale má významný dopad na naše životy. Narovnání (trestní právo) je zásadním prvkem naší moderní společnosti a ovlivňuje všechny oblasti našeho života, od politiky po populární kulturu. V průběhu historie byl Narovnání (trestní právo) předmětem debat a kontroverzí a jeho vliv byl evidentní v událostech, které formovaly svět, ve kterém žijeme. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad Narovnání (trestní právo) a analyzujeme jeho roli v současné společnosti.
Narovnání je trestněprocesní institut, který upravuje zastavení trestního stíhání obviněného, jestliže byla mezi ním a poškozeným uzavřena dohoda o náhradě způsobené škody. Narovnání lze uzavřít jen v případě, kdy jde o přečin, musí však být schválen soudem, v přípravném řízení státním zástupcem, k čemuž i při splnění všech zákonných podmínek nemusí dojít. Narovnání je jeden z projevů tzv. restorativní justice. Zároveň se institut řadí mezi tzv. odklony, v zahájeném trestním řízení se nepokračuje a je vyřízeno bez vyslovení viny a tím pádem negativních důsledků pro pachatele.
Podmínky narovnání
Před schválením narovnání jsou obviněný i poškozený vyslechnuti, zda s tímto řešením oba souhlasí a zda dohodu uzavřeli dobrovolně. Schváleno ale může být jen tehdy, když je takový způsob vyřízení věci vzhledem k projednávané trestní věci dostačující a když obviněný:[1]
- se ke spáchání trestného činu přizná a nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně a určitě; zároveň není v rozporu s veřejným zájmem
- poškozenému uhradí způsobenou škodu nebo odčiní jinou způsobenou újmu,
- vydá případné bezdůvodné obohacení a
- složí na účet soudu (státního zastupitelství v přípravném řízení) peněžitou částku určenou státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti podle zvláštního právního předpisu, a tato částka není zřejmě nepřiměřená závažnosti přečinu.
Správní trestání
Obdobně je tento institut upraven ve správním trestání.[2]
