Nadrealismus
Nadrealismus je předmětem zájmu a debat již dlouhou dobu. Jeho dopad na společnost a každodenní život je nepopiratelný a jeho význam přesahuje do různých oblastí. Tento článek se snaží prozkoumat Nadrealismus do hloubky, analyzovat jeho původ, vývoj a možné budoucí důsledky. Na těchto stránkách se budeme zabývat různými aspekty souvisejícími s Nadrealismus, od jeho historické důležitosti až po jeho vliv v současném světě. Kromě toho budou analyzovány různé pohledy na Nadrealismus, které ukáží jeho složitost a potenciál k vyvolání diskusí a úvah v různých oblastech. Tento článek si klade za cíl poskytnout úplnou a obohacující vizi Nadrealismus a zve čtenáře, aby se hlouběji ponořil do tohoto relevantního a významného tématu.
Nadrealismus (doslovný překlad slova surrealismus) byl literární směr ve slovenské literatuře a částečně výtvarném umění koncem 30. a ve 40. letech 20. století. Tato modifikace klasického surrealismu se stala během druhé světové války ohniskem skrytého nesouhlasu s dobou a se zastaralou poesií, po válce potom zanikla. Nadrealismus se opíral o český a francouzský surrealismus a jeho teoretiky a propagátory byli především Kliment Šimončič, Michal Považan a Mikuláš Bakoš.
Představitelé
Mezi zakladatele nadrealismu se řadí především Rudolf Fabry se svou sbírkou Uťaté ruky. Inspiroval se v ní dadaismem, poetismem i surrealismem.
Za války se k nadrealismu přikláněli také Pavol Horov a Ivan Kupec.
