V dnešní době je Národní orgán pro koordinaci tématem, které má každý na rtech a které v dnešní společnosti nezůstane bez povšimnutí. Jeho důležitost a relevance se stávají stále zřejmějšími, jak se jeho analýza prohlubuje. Národní orgán pro koordinaci vygeneroval širokou škálu názorů a pozic, pro i proti, což vyvolalo neustálé debaty v různých oblastech. V tomto článku plně prozkoumáme dopad, který má Národní orgán pro koordinaci na náš každodenní život, a také jeho důsledky pro současnost a budoucnost. Kromě toho budeme analyzovat různé perspektivy, které existují kolem Národní orgán pro koordinaci, s cílem poskytnout komplexní a kontrastní vizi tohoto záhadného tématu.
Národní orgán pro koordinaci (NOK)[1] je centrálním metodickým a koordinačním subjektem pro implementaci programů spolufinancovaných z fondů Evropské unie v programovém období 2007–2013 a 2014–2020. Na jeho stránkách najdeme statistiku čerpání fondů EU[2], mapu projektů a další.
Roli Národního orgánu pro koordinaci plní Ministerstvo pro místní rozvoj ČR na základě usnesení vlády ČR č. 198 z 22. února 2006 a č. 448 z 12. června 2013. V rámci Ministerstva pro místní rozvoj byla zřízena Sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů, kterou vede náměstkyně ministra pro řízení Sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů.
Národní orgán pro koordinaci zodpovídá za naplňování stanovených cílů Národního strategického referenčního rámce pro programové období 2007–2013 a Dohody o partnerství pro programové období 2014–2020 v České republice. Cílem nastavení systému a činností NOK je zejména zajištění schopnosti ČR efektivně vyčerpat celou přidělenou alokaci z fondů EU.[1]