V dnešním světě získal Národní divadlo (Sarajevo) nebývalý význam. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historii, kulturu nebo každodenní život, Národní divadlo (Sarajevo) se stal tématem neustálého zájmu a debat. V průběhu let se vyvíjela a zanechala nesmazatelnou stopu ve vývoji lidstva. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a aspekty Národní divadlo (Sarajevo) a analyzujeme jeho důležitost a vliv v různých oblastech. Od jeho původu až po současnou relevanci se ponoříme do podrobné analýzy, abychom lépe porozuměli roli, kterou Národní divadlo (Sarajevo) hraje v našich životech a ve světě obecně.
Národní divadlo | |
---|---|
Stát | ![]() |
Vznik | 2. ledna 1899 |
Další informace | |
Souřadnice | 43°51′25,37″ s. š., 18°25′14,55″ v. d. |
Oficiální web | Oficiální web |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Národní divadlo v Sarajevu (srbsky Народно позориште/Narodno pozorište, bosensky Narodno pozorište) je největší a nejdůležitější divadlo v zemi[1] a řadí se mezi nejvýznamnější v jihovýchodní Evropě.
Otevřeno bylo v listopadu roku 1921[2] za účasti Branislava Nušiće, tehdejšího náčelníka uměleckého oddělení ministerstva školství. V roce 1946 doplnily činoherní scénu opera a balet.[3] Historicky prvním operním představením byla Prodaná nevěsta od Bedřicha Smetany.
Původně pánský klub a obecní dům se sálem pro veřejné produkce adaptoval pro bosenské Národní divadlo český architekt Karel Pařík (autor dalších staveb v Sarajevu, např. radnice, arcibiskupské katedrály Nejsvětějšího srdce Ježíšova nebo šerijatské soudní školy a zemského muzea).
V roce 2005 byl nad vchod historické budovy (nachází se v centru města, nedaleko řeky Miljacky), umístěn její název v cyrilici; do té doby zde stál pouze v latince.