V dnešní době se Náměstí SNP (Banská Bystrica) stal relevantním tématem moderní společnosti. S pokrokem technologie a neustálými změnami v sociální sféře nabyla Náměstí SNP (Banská Bystrica) významného významu, který nelze přehlédnout. Abychom tomuto fenoménu lépe porozuměli, je nutné analyzovat jeho různé dimenze, od jeho důsledků v každodenním životě až po jeho dopad na ekonomiku a politiku. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Náměstí SNP (Banská Bystrica) a jeho vliv na náš každodenní život, abychom nabídli komplexní pohled na jeho význam v dnešní době.
Náměstí SNP | |
---|---|
![]() Náměstí SNP | |
Umístění | |
Stát | ![]() |
Město | Banská Bystrica |
Poloha | 48°44′7,04″ s. š., 19°8′42,61″ v. d. |
Historie | |
Datum vzniku | počátek 16. století |
Pojmenováno po | Slovenské národní povstání |
Další údaje | |
Typ | náměstí |
PSČ | 974 01 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Náměstí SNP je centrální náměstí v Banské Bystrici. Je podlouhlého tvaru, orientované víceméně východo-západním směrem.
Náměstí vzniklo počátkem 16. století.[1] V roce 1526 bylo náměstí centrem hornického povstání.[1] 30. října 1944 na náměstí vyznamenal tehdejší prezident Jozef Tiso německé vojáky, kteří se zúčastnili potlačení Slovenského národního povstání.[2] Při této příležitosti uskutečnil i projev.[3] Náměstí bylo zrekonstruováno v roce 1994. Přibylo nové osvětlení a dlažba. Náměstí se také stalo pěší zónou.[1] Na přelomu let 2012 a 2013 byla připravována další rekonstrukce náměstí.[4]
Na náměstí stojí několik hodnotných budov a domů. Nejstarší z nich byly postaveny v 15. století. Z tohoto období pochází „Pribicierov dom“. Na přelomu 15. a 16. století vznikly („Ebnerov dom“ (č. 22) a Císařský dům (č. 20). Hodinová věž je z poloviny 16. století. V podobné době vznikl i tzv. „Krebsový dom“ (také nazývaný „u Raka“, č. 18). Benického dům (č. 16) pochází z přestavby v polovině 17. století.[5]
Na náměstí se také nachází stará radnice, původně „Mühlsteinův dům“ a biskupský palác z roku 1787.[5]
V domě zvaném „Kammerhof“ sídlil mezi lety 1450 až 1870 jeden ze tří pivovarů ve městě. Už v 14. století patřil rodině Karlovců, podle níž je pojmenována městská část Karlovo. Později patřil Barboře Edelpöckové, milence krále Matyáše. Od roku 1871 v něm sídlí státní lesnické organizace, pod současným názvem Lesy Slovenské republiky.[5]
V měšťanském domě na Náměstí SNP č. 14 v době SNP sídlil hlavní partyzánský štáb. V Ebnerově domě se dnes nachází sídlo Banskobystrického samosprávného kraje.[5]
Na náměstí stojí barokní mariánský sloup z roku 1719, obelisk na památku vojáků Rudé a Rumunské armády a kašna s předchůdci z 16. století.[6]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Námestie SNP (Banská Bystrica) na slovenské Wikipedii.