Náměstí I. P. Pavlova

V dnešním světě se Náměstí I. P. Pavlova stalo tématem velkého významu a zájmu všech typů lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo významu ve vědecké oblasti, Náměstí I. P. Pavlova je tématem, které vzbuzuje zvědavost a diskuse v různých odvětvích. V průběhu historie byl Náměstí I. P. Pavlova předmětem studia a výzkumu, který generoval velké množství znalostí, které jsou dodnes zkoumány a zpochybňovány. Proto je velmi zajímavé ponořit se do různých aspektů, které Náměstí I. P. Pavlova pokrývá, od jeho počátků až po jeho důsledky v každodenním životě.

Náměstí I. P. Pavlova
Náměstí I. P. Pavlova, pohled od východu
Náměstí I. P. Pavlova, pohled od východu
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 2
Část obceNové Město
Poloha50°4′32,16″ s. š., 14°25′46,92″ v. d.
Historie
Datum vzniku1897
Pojmenováno poIvan Petrovič Pavlov
Starší názvyKomenského
Petra Osvoboditele
U Slepé brány
Velké říjnové revoluce
Další údaje
Počet adres6
PSČ120 00
Kód ulice463795
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Portál Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Náměstí I. P. Pavlova se nachází v Praze, na Novém Městě, východní stranou se dotýká Vinohrad. Pojmenováno je po ruském vědci Ivanu Petroviči Pavlovovi. Hovorově se náměstí i zdejší stanice metra a uzel MHD označuje nejčastěji jako Pavlák či Ípák, slangově také Slinták, Slinťák či Slintáč (podle způsobu, jímž I. P. Pavlov zkoumal podmíněné reflexy psů). Jde o jednu z nejrušnějších křižovatek širšího centra Prahy a významný přestupní uzel.

Historie

Náměstí vzniklo rozparcelováním fortifikačních pozemků a po odstranění zbytků Slepé brány, která byla součástí barokního novoměstského opevnění. Byla tak nazvána po dvém zaslepení (zazdění) v 17. století, ve starší době se nazývala branou sv. Jana, protože ústila na cestu ke kostelu a osadě sv. Jana Na bojišti, nebo branou Svinskou, protože se za ní pořádaly trhy s prasaty.[1]

Na jih od brány stála do té doby vojenská skladiště zvaná Karlshofer Magazin, s nimiž na ploše dnešního náměstí sousedila kasárna.[2] Náměstí se původně v letech 1897–1925 nazývalo Komenského. V roce 1925 bylo přejmenováno na náměstí Petra Osvoboditele, podle srbského a prvního jugoslávského krále Petra Karađorđeviće. Za německé okupace v letech 1942–1945 se náměstí nazývalo U Slepé brány (německy Am Blinden Tor), po válce se ještě nakrátko vrátil předválečný název. V letech 1948–1952 neslo název náměstí Říjnové revoluce (po Velké říjnové revoluci z roku 1917). Poté bylo pojmenováno po ruském (sovětském) fyziologovi Ivanu Petroviči Pavlovovi a tento název si udrželo i po sametové revoluci.[3]

Charakter

V současné době je význam náměstí hlavně dopravní: na půdorysu písmene H se zde kříží Severojižní magistrála (dvojice ulic Legerova a Sokolská) a na ni kolmý jednosměrný průtah Ječná–Jugoslávská s obousměrnou tramvajovou tratí, spojující Karlovo náměstí a náměstí Míru. Jde tak o velmi rušnou křižovatku, kde často dochází k dopravním zácpám a nehodám. Vlivem hustého automobilového provozu je zde značné znečištění ovzduší a jedna z nejvyšších koncentrací polétavého prachu v Česku. Většinu plochy náměstí zaujímají jízdní dráhy, pouze v severní části se nachází pruh se zelení a stromy, pozůstatek parku kdysi symetrického a po severní i jižní straně lemovaného stromořadím.

Pod náměstím se nachází stanice metra I. P. Pavlova (linka C), z níž vedou čtyři výstupy, z většiny umístěné v ústí Jugoslávské ulice, blíže k zastávkám tramvaje. Ty ačkoliv nesou také název I. P. Pavlova, nacházejí se spíše na sousedním Tylově náměstí, kde je uzel několika tratí, a některé až za rohem v ulici Bělehradské. Přímo na náměstí I. P. Pavlova ústí jen výstup E4, a to v jeho jihovýchodní části. Pro cestu směrem na Nové Město tak chodci musí přejít magistrálu.

Významné objekty

  • Nárožní činžovní dům čp. 1827/II, I. P. Pavlova 5 / Legerova 53 (jižní fronta náměstí), bývalý Hotel Gráf, po znárodnění v roce 1948 přejmenovaný na Hotel Kriváň; čtyřpatrový dům s novobarokní štukovou fasádou a věžičkou s bání, na jejímž vrcholu bývala podle Františka Rutha ještě figurka génia.[1] Čtyřpatrový dům byl postaven roku 1896 podle plánů architekta Bohdana Pudlače[4] pro hoteliéra Alfreda Gráfa (1872–1931), v přízemí byla kavárna a restaurace.[5] Její název byl po roce 1995 přenesen na restauraci v přízemí sousedního domu čp. 1789/II, který je s domem čp. 1827 propojen.
  • Měšťanský dům Štefánikův čp. 486/II, Sokolská 33 (JZ roh náměstí), postaven roku 1930 podle projektu Jana Zázvorky. Nyní Hotel Legie a sídlo Čs. obce legionářské s Muzeem čs. legií.[6]

V nejbližším okolí

Reference

  1. ↑ a b RUTH, 1907, s. 587
  2. ↑ BAŤKOVÁ, Růžena a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 683
  3. ↑ Náměstí I. P. Pavlova . Praha virtuální . Dostupné online. 
  4. ↑ N, I. P. Pavlova 5 12000 Praha 2 Česká republika 50° 4' 30 9936"; MAPY, 14° 25' 46 5204" EZobrazit na mapě: Google. Hotel Kriváň, I. P. Pavlova č.p. 1789/5. Encyklopedie Prahy 2 . 2022-01-27 . Dostupné online. 
  5. ↑ BAŤKOVÁ, Růžena a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 683–684
  6. ↑ N, Sokolská 486/33 12000 Praha 2-Nové Město Česká republika 50° 4' 31 0332"; MAPY, 14° 25' 43 698" EZobrazit na mapě: Google. Měšťanský dům Štefánikův č.p. 486. Encyklopedie Prahy 2 . 2019-08-20 . Dostupné online. 

Literatura

  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Komenského náměstí, s. 587–588. 
  • LAŠŤOVKA, Marek; LEDVINKA, Václav, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 570, 571. 

Externí odkazy