Mudroslovné knihy

V tomto článku prozkoumáme dopad Mudroslovné knihy na dnešní společnost. Mudroslovné knihy je předmětem zájmu již léta, protože jeho vliv zasahuje do různých aspektů každodenního života. Díky své důležitosti v ekonomice, politice, kultuře a technologii zanechal Mudroslovné knihy významnou stopu v moderním světě. Během této analýzy prozkoumáme různé aspekty Mudroslovné knihy a jak utvářel naše prostředí. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se snažíme osvětlit různé aspekty a důsledky Mudroslovné knihy v dnešní společnosti.

Jako mudroslovné knihy se označuje několik knih Starého zákona. Mudroslovné knihy, často označované i jako naučné, poučné, sapienciální či sapienční (lat. sapientia znamená „moudrost“) představují prostřední část křesťanského starozákonního kánonu (mezi knihami dějepisnými a prorockými) a od ostatních knih Starého zákona se liší především tím, že obsahují nejméně odkazů na izraelskou tradici a jsou spíše obecného, „všelidského“ charakteru. Mají také mnoho paralel v dobové mimoizraelské literatuře.

Mezi mudroslovné knihy se počítají:

Mudroslovné knihy Nového zákona

Po vzoru starozákonního dělení knih na dějepisné, mudroslovné a prorocké se lze setkat i s obdobným dělením novozákonních knih. V tom případě se za poučné knihy považují všechny listy (celkem 21), tedy všechny knihy s výjimkou evangelií, Skutků apoštolů (což jsou dějepisné knihy) a Zjevení sv. Jana (což je jediná novozákonní „prorocká“ kniha).

Poznámky

  1. ↑ a b Kniha Moudrosti a Sírachovec patří mezi deuterokanonické spisy, jsou tedy v kánonu katolické a řady východních církví, ale neuznávají je za závazné židovské a protestantské církve.

Odkazy

Související články

Externí odkazy