Moneta

V dnešním světě převzal Moneta zásadní roli ve společnosti. Ať už na osobní, profesní nebo akademické úrovni, Moneta významně ovlivnil způsob, jakým žijeme, pracujeme a jak se chováme k ostatním. Proto je klíčové plně porozumět roli, kterou Moneta hraje v našem každodenním životě, a jak ji můžeme co nejlépe využít. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Moneta, od jeho původu až po jeho vývoj a důsledky, které má v dnešním světě. Kromě toho budeme analyzovat možné příležitosti a výzvy, které vyplývají z přítomnosti Moneta v naší společnosti.

Tento článek je o bohyni v římské mytologii. Další významy jsou uvedeny na stránce Moneta (rozcestník).

Moneta (z lat. monere, připomínat, varovat) je v římské mytologii jednak bohyně paměti a vzpomínek, jednak přízvisko bohyně Juno, jak se uctívala na římském Kapitolu. V tomto chrámu se ve starší době razily mince a od jména Moneta se odvozuje název pro peníze v řadě evropských jazyků.

Moneta

Bohyně Moneta byla patrně ovlivněna řeckým náboženstvím jako protějšek Mnémosyné, bohyně paměti a matky Múz.

Juno Moneta

Juno byla nejvyšší římská bohyně, ochránkyně porodu a mateřství. Přízvisko Moneta, s nímž se uctívala na římském Kapitolu, je možná odvozeno od řeckého monérés, jediná. Juno Moneta platila za ochránkyni zásob a v jejím chrámu byla původně římská mincovna.[1] Na zde ražených mincích bývala i podoba bohyně. Právo razit mince měl až do roku 27 př. n. l. římský senát a vykonával je prostřednictvím tří úředníků, kteří se nazývali tresviri. Roku 27 př. n. l. získal toto právo také císař a od roku 15 př. n. l. směl senát razit jen měděné mince.[2]

Od jména Moneta je odvozeno mimo jiné francouzské monnaie, anglické money, německé Münze a odtud i české slovo mince. V italštině, v ruštině, v polštině a v dalších jazycích znamená moneta minci.

Odkazy

Reference

  1. Ottův slovník naučný, heslo Juno.
  2. Ottův slovník naučný, heslo Tresviri.

Literatura

  • Encyklopedie antiky. Praha: Academia 1973. Heslo Moneta
  • Ottův slovník naučný, heslo Juno. Sv. 13, str. 681

Související články

Externí odkazy