Modro-zelená infrastruktura

Modro-zelená infrastruktura^[1] či jen zelená infrastruktura je síť prvků budovaných v harmonii s přírodou nejčastěji ve městech^[2] pro řešení urbanistických a klimatických problémů spadající pod urbánní ekologii. Tato infrastruktura zahrnuje vodní prvky pro zachytávání dešťové vody či její čištění. Spolu se zelenými prvky, tedy flórou, pak dokáže zvýšit biodiverzitu, kvalitu půdy a stav podzemní vody, omezit znečištění ovzduší a erozi, ušetřit energie, zmírnit mikroklima, omezit přehřívání či zmírnit riziko přívalových povodní.^[3][4] Efektem více zeleně a vodních prvků je také pozitivní vliv na duševní a fyzický stav člověka.

Příkladem prvků modro-zelené infrastruktury jsou zelené střechy nebo zelené stěny, které zvyšují energetickou efektivnost staveb, slouží jako přírodní chlazení a podporují zadržování vody.^[5] Mimo budovy, např. ve veřejných prostorech a na ulicích jsou to prvky jako prosakovací dlažba, zatravňovací tvárnice, travnaté pásy, průlehy, stromořadí nebo dešťové zahrady.

• Ochrana před erozí

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Modro-zelená infrastruktura na Wikimedia Commons
• Článek „Jak se projevuje úroveň zákonných a technických předpisů na aplikaci modrozelené infrastruktury v Česku" na VTEI.cz
• Rozhovor s projektantem Karlem Křížem o soužití modrozelené a technické infrastruktury, Ekolist.cz
• Téma modrozelená infrastruktura na stránkách Počítáme s vodou

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.