V dnešním světě získal Mlýn v Dolní Bělé nepopiratelnou relevanci. Ať už kvůli svému vlivu na společnost, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu v akademické sféře, Mlýn v Dolní Bělé se stal tématem zájmu širokého spektra lidí. Od svého vzniku až po dnešní vývoj zanechal Mlýn v Dolní Bělé svou stopu v různých oblastech lidského poznání. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Mlýn v Dolní Bělé a analyzujeme jeho důležitost a důsledky v moderní společnosti. Pomocí multidisciplinárního přístupu prozkoumáme, jak Mlýn v Dolní Bělé utvářel a nadále utváří svět, ve kterém žijeme.
Mlýn v Dolní Bělé | |
---|---|
![]() mlýn v Dolní Bělé | |
Základní informace | |
Výstavba | před 1881 |
Poloha | |
Adresa | č.p. 11, Dolní Bělá, okres Plzeň-sever, ![]() |
Souřadnice | 49°53′48″ s. š., 13°16′24″ v. d. |
Další informace | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mlýn v Dolní Bělé (Válcové mlýny Josefa Pioreckýho) je vodní mlýn, který stojí na potoce Bělá.[1]
Vodní mlýn je zaznamenán při dražbě roku 1881 s odhadní cenou 9.671 zlatých. Mlynářem zde byl František Piorecký a před 2. světovou válkou jeho syn Josef Piorecký.[1]
Roku 1953 byl znárodněn; o 11 let později mlynář zemřel a mlýn se odstavil. Po roce 1990 jej v restituci získal syn posledního mlynáře Stanislav Piorecký.[1]
Mlýn měl pohon turbínou a elektromotorem. Původní zařízení se dochovalo, ale je nefunkční.[1]