V dnešním světě se Mlýn Janderov stalo tématem velkého významu a zájmu velké části populace. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu v různých oblastech, Mlýn Janderov upoutal pozornost odborníků, vědců i fanoušků. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty související s Mlýn Janderov, od jeho původu a vývoje až po jeho dnešní dopad. Budeme také analyzovat názory odborníků a aktuální trendy kolem Mlýn Janderov s cílem poskytnout komplexní pohled na toto téma, které je v současném kontextu tak aktuální.
Mlýn Janderov | |
---|---|
![]() Mlýn Janderov | |
Účel stavby | |
automatický mlýn | |
Základní informace | |
Výstavba | 16. století |
Současný majitel | Mlýn Janderov, spol. s r.o |
Poloha | |
Adresa | Janderov 189, Presy, ![]() |
Ulice | Presy |
Souřadnice | 49°55′57,34″ s. š., 15°48′53,56″ v. d. |
![]() ![]() mlýn Janderov | |
Další informace | |
Web | http://www.mlyn-janderov.cz/ |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Automatický mlýn Janderov se nalézá v chrudimské místní části Presy na pravém břehu řeky Chrudimky asi 2 km od centra.
První písemná zmínka o vodním mlýnu pochází z roku 1570. Po roce 1920 byl mlýn zmodernizován a předělán na pohon elektrickou energií částečně z vlastní malé vodní elektrárny, částečně z elektrické sítě. V letech 1963 – 1996 bylo ve mlýně zřízeno samostatné odborné učiliště pro obor mlynář. Mlýn provozuje firma Mlýn Janderov, spol. s r. o. Ve mlýně se na válcových stolicích mele pšenice a žito. Jelikož obě linky některé součásti sdílejí, mele se vždy v jednu chvíli buď pšenice nebo žito.