Mlázovy

Mlázovy
Kostel svatého Jana Křtitele a zámek
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Kolinec
Okres	Klatovy
Kraj	Plzeňský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°18′51″ s. š., 13°24′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	87 (2021)[1]
Katastrální území	Mlázovy (3,47 km²)
PSČ	341 42
Počet domů	42 (2021)[2]
Mlázovy
Další údaje
Kód části obce	97284
Kód k. ú.	697281
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mlázovy (dříve Mlázov)^[3][4] jsou malá vesnice, část městyse Kolinec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severozápadně od Kolince. Mlázovy jsou název katastrálního území o rozloze 3,47 km².^[5]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1360.^[6] Historie je spjatá s panským sídlem, které zde bylo založeno právě v polovině 14. století. Později v polovině 16. století, byl o kus dál^[7] postaven dnešní zámek nejprve v renesančním stylu a později přestavěn barokně.^[8] Již v době založení tvrze, před rokem 1384 byl založen kostel svatého Jana Křtitele, který v historii sloužil i jako zámecká kaple.^[7][9] V druhé polovině 18. století zde byly čtyři rybníky, z nichž se dochovaly jen dva menší, na západním a východním okraji obce. Zbylé dva větší se nacházely na jižním okraji obce a zasahovaly louky kolem dnešního Boříkovského potoka. Větší sahal od hráze Malého rybníka až po silnici vedoucí do Jindřichovic, menší na něj navazoval na západě.^[10] Kolem roku 1870 zde žilo 297 obyvatel české národnosti. Při kostele svatého Jana Křtitele se nacházela fara, dále zde byla základní škola, pivovar, lihovar a pod hrází Malého rybníka stál mlýn^[11] (ten byl stržen na přelomu 80. a 90. let 20. století).^[12][13][9] Roku 1890 se zvedl počet obyvatel na 332.

Mlázovy se rozkládají podél silnice spojující Mochtín a Kolinec a mají tak podlouhlý charakter s orientací západ-východ. Prochází jimi několik asfaltových cest – od západu ta hlavní od Mochtína vedoucí přes Těšetiny, Hradiště a Boříkovy; a dále jiná ze Sluhova. Na západním okraji se též připojuje asfaltová cesta jdoucí z jihu od Jindřichovic. Na západním okraji vede jedna asfaltka do Vlčkovic a druhá do Kolince. Ves je zasazena na jižní úpatí kopců dosahujících 600 metrů nad mořem, obehnána je loukami a lesy (pouze na východě sousedí s poli), na jihu protéká Boříkovský potok, který se na jihovýchodním okraji vsi vlévá do Malého rybníka.

V západní části vsi se nachází objekt bývalého zemědělského družstva a před ním zámecký areál. Ten zahrnuje dvorec hospodářských budov, penzionu a vlastního zámku Mlázovy. Na jihu přiléhá zámecká zahrada. Za zámkem je ještě gotický kostel svatého Jana Křtitele, dostupný ze strany od silnice. Před zámkem u silnice se nachází sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého. Směrem na východ je vlevo u silnice malá vodní nádrž a za ní na východ hospoda.

Zhruba v polovině je rozcestí a vesnická zástavba se zde vyvíjí i severním směrem. Hodně domů je ale rozeseto podél hlavní cesty. Na jihovýchodním okraji obce je hasičská zbrojnice, hřiště a hřbitov s kapličkou zasazenou ve zdi. Na jižní straně silnice proti hřbitovu je pak rybník Malý, nazývaný též Malý u Mlázov. Ve vsi a kolem v okolí je kolem cest umístěno několik převážně kovových křížů na kamenných podstavcích.

Mlázovy prochází několik cyklostezek a je zde autobusová zastávka Kolinec, Mlázovy.

Při sčítání lidu v letech 1850–1976 Mlázovy byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Klatovy, ale v roce 1950 v okrese Sušice a od roku 1960 opět v okrese Klatovy. Od 30. dubna 1976 jsou částí městyse Kolinec v okrese Klatovy. V letech 1850–1920 k obci patřily Vlčkovice a v letech 1850–1920 a od 26. listopadu 1971 do 29. dubna 1976 také Lukoviště.^[16]

V katastru Mlázov se podle památkového katalogu České republiky nalézají čtyři památkově chráněné objekty. Jedná se o kostel svatého Jana Křtitele, zámek Mlázovy, hřbitovní kapli a sochu svatého Jana Nepomuckého.^[17]

V případě kostela svatého Jana Křtitele se jedná o raně gotickou stavbu z první poloviny 14. století, částečně přestavěnou v době baroka ve století 18. Jednolodní chrám s kněžištěm na pětibokém půdorysu je gotický, v baroku došlo pouze k zarovnání gotické klenby v hlavní lodi a k rozšíření oken.^[18]

Na mlázovském hřbitově se nachází kenotaf podplukovníka Josefa Simeta^[19] z Boříkovů, který byl příslušníkem 311. československé bombardovací perutě. Za druhé světové války působil ve Skotsku na letecké základně Tain.^[20] Zemřel 13. dubna 1945 ve věku 31 let při startu letadla.^[20][19] Je pohřben na hřbitově Saint Duthus v Tainu.^[20]

• Václav Kohout (*1915) se narodil v Mlázovech 8. října 1915 do rolnické rodiny. V letech 1956 až 1978 působil v Trenčianských Teplicích jako houslař a opravář nástrojů^[21] a poté pokračoval v Sušici. Do roku 1989 vyrobil kolem 230 houslí a 20 viol.^[22]

Mlázovy se inspiroval spisovatel Karel Matěj Čapek-Chod, který je zasadil do dějů svých děl: povídky Berane buc a hry Begův samokres. V Mlázovech totiž žila matka a sestra spisovatele, ke kterým Karel Matěj často jezdil.^[23]

V letech 1994,^[24] 1997, 2004^[25] a 2006^[25] se v městysi Kolinec, pod kterou Mlázovy spadají, objevovaly obrazce v obilí, z nichž jeden se v roce 1997 objevil přímo na východní hranici katastru Mlázovy pod Kolineckou hůrkou.^[26]

• 
  Zámek
• 
  Dům
• 
  Okolní krajina
• 
  Cesta vsí

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mlázovy na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Mlazov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Mlázovy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Kroniky fary a školy

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.