V současnosti je Mistrovství Evropy v judu 1954 tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. S rostoucí důležitostí Mistrovství Evropy v judu 1954 v dnešní společnosti je zásadní pochopit jeho dopad na různé oblasti každodenního života. Od osobní až po profesionální úroveň se Mistrovství Evropy v judu 1954 ukázal být určujícím faktorem při rozhodování a rozvoji strategie. V tomto článku prozkoumáme vliv Mistrovství Evropy v judu 1954 v různých kontextech a analyzujeme jeho význam v dnešním světě. Od svého vzniku až po dnešní dopad má Mistrovství Evropy v judu 1954 velký vliv na způsob, jakým čelíme výzvám moderní společnosti.
Mistrovství Evropy v judu 1954 | |
---|---|
Země | Belgie |
Pořadatel | Evropský judistický svaz |
Datum | 10. prosince 1954 – 11. prosince 1954 |
Předchozí | Mistrovství Evropy v judu 1953 |
Následující | Mistrovství Evropy v judu 1955 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
IV. Mistrovství Evropy v judu za rok 1954 proběhlo v Bruselu, Belgie ve dnech 10. až 11. prosince 1954.
Československo mělo na tomto mistrovství Evropy mezinárodní premiéru po přijetí do EJU v listopadu 1953.
Na mistrovství Evropy bylo přihlášeno 11 zemí – Nizozemsko, Francie, Spojené království, Československo, Švýcarsko, Itálie, Rakousko, Španělsko, Spolková republika Německo, Lucembursko a domácí Belgie.[1]
Na kongresu Evropské unie juda (EJU) byla přijata za člena Německá demokratická republika (NDR). Českoslovenští funcionáři Ladislav Pikhart a František Šíma měli dle tehdejšího tisku nemalou zásluhu na jejich přijetí.[1] Přijetí NDR mělo v budoucnu za následek (60. léta dvacátého století) komplikace s organizováním jednotlivých mezinárodních turnajů.
Judisté bojovali k.o. vyřazovacím způsobem. Judista, který v turnaji prohrál byl definitivně vyřazen. Poražení semifinalisté získali automaticky bronzovou medaili (3. místo).
Některé zdroje neuvádějí (ignorují) váhové kategorie. Jedná se především o britské zdroje.[2] Britové ještě počátkem 60. let dvacátého století nebyli ochotni akceptovat váhové kategorie jako regulerní judistickou soutěž a odmítali ve váhových kategoriích nastupovat. Teprvé nová generace okolo Briana Jackse (*1946) neměla s novým trendem (směrováním) v judu vážnější problémy. Zavedení váhových kategorií požadoval Mezinárodní olympijský výbor jako vstupní podmínku jednání o zařazení juda do programu olympijských her.
Čeští judisté na vrcholných sportovních akcích
Vedoucí výpravy: František Šíma, šéftrenér reprezentace: Adolf Lebeda.
Na mistrovství Evropy startovalo za Československo 5 judistů:
V soutěži družstev výhralo Československo skupinu B, když porazilo Itálii 2,5:2 a Rakousko 2:1. V semifinále prohrálo Československo s Francií 0:5 a vybojovalo 3. místo.[1]
Muži | Zlato | Stříbro | Bronz | |
---|---|---|---|---|
Váhové kategorie | ||||
−68 kg | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
−80 kg | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
+80 kg | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Muži | Zlato | Stříbro | Bronz | |
Kategorie technických stupňů | ||||
1. Dan | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
2. Dan | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
3. Dan | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Muži | Zlato | Stříbro | Bronz | |
Kategorie bez rozdílu vah a technických stupňů | ||||
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Muži | Zlato | Stříbro | Bronz | |
---|---|---|---|---|
Družstva podle technických stupňů |
![]() (Guy Cauquil, Michel Dupré, Henri Courtine, Bernard Pariset, Jean Legay) |
![]() (Jan de Waal, Hein Essink, Piet Feyt, Anton Geesink, Jan Rapmund) |
![]() (Richard Bowen, Alfred Grabher, Thomas McDermott, George Whyman, Douglas Young) |
![]() (Alexandr Tompich, Čestmír Švejda, Zděnek Písařík, Aleš Adamec, Karel Vítek) |