Miroslav Pastyřík

V tomto článku prozkoumáme do hloubky fascinující svět Miroslav Pastyřík. Toto téma je dnes velmi aktuální, protože jeho dopad zasahuje do různých oblastí společnosti, od politiky po populární kulturu. V tomto směru budeme analyzovat různé aspekty související s Miroslav Pastyřík, zkoumat jeho původ, jeho vývoj v čase a důsledky, které má na životy lidí. Prostřednictvím interdisciplinárního přístupu se podíváme na různé dimenze Miroslav Pastyřík, představíme data, výzkumy a názory odborníků v oboru. Na konci tohoto článku doufáme, že budeme mít ucelenější a obohacující vizi Miroslav Pastyřík, která nám umožní lépe porozumět jeho důležitosti a vlivu v dnešním světě.

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Komentář: ověřit datum úmrtí
Miroslav Pastyřík
Poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1964 – 1968
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1971
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Narození16. srpna 1912
Břeclav
Úmrtí24. října 1995 (ve věku 83 let)
Profesepolitik
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Pastyřík (16. srpna 1912[1] – 24. října 1995) byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

Biografie

IX. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil. V období červen 1966 – duben 1968 byl navíc kandidátem předsednictva ÚV KSČ a ve stejném období i členem sekretariátu ÚV KSČ. Již v období leden – září 1951 byl členem organizačního sekretariátu ÚV KSČ.[2] V roce 1966 je v západních analýzách popisován jako konzervativní stalinista, který v působil od roku 1963 v odborovém hnutí.[3]

V listopadu 1965 byl poté, co rezignoval František Zupka, pověřen jako dosavadní místopředseda řízením Ústřední rady odborů. Na sjezdu ÚRO v lednu a únoru 1967 byl pak zvolen řádným předsedou.[4] Patřil k okruhu funkcionářů, které do vysokých funkcí dosadil Antonín Novotný. Během pražského jara roku 1968 pak v odborové organizaci představoval konzervativní menšinu, která nepřešla na reformní pozice.[5] V prosinci 1967 vystupoval při jednání ÚV KSČ o sesazení Novotného z postu prvního tajemníka ÚV KSČ na podporu Novotného.[6]

Ve volbách roku 1964 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za Severočeský kraj. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968.[7][8]

K roku 1968 se zmiňuje coby důchodce z obvodu Děčín.[9] Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa za počínající normalizace se podílel na čistkách. Zasedal v komisi pro prověrky členů v televizním studiu Praha, která v prosinci 1970 předložila své závěry.[10] V roce 1976 se uvádí jako tajemník Národního výboru města Brna.[11]

Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Děčín), kde setrval do konce volebního období parlamentu, tedy do voleb roku 1971.[12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Miroslav Pastyřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  2. ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 . www.cibulka.net . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-29. 
  3. ↑ BOX-FOLDER-REPORT: 17-3-229 TITLE: The New CPCS Presidium and Secretariat . osaarchivum.org . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-12. (anglicky) 
  4. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 533, 535. 
  5. ↑ Krákora, Pavel: PRAŽSKÉ JARO 1968 POKUS O OBNOVU OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI . ksv.upol.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  6. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 464. 
  7. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  8. ↑ BOX-FOLDER-REPORT: 17-1-99 TITLE:On the Eve of Elections . osaarchivum.org . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. (anglicky) 
  9. ↑ 26. schůze . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  10. ↑ Kalendárium roku 1970 prosincové události . totalita.cz . Dostupné online. 
  11. ↑ 29. 3. 1976 . encyklopedie.brna.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-05. 
  12. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 

Literatura

  • Biografický slovník vedoucích funkcionářu KSČ (1921-1989). Příprava vydání Anev, Petr, ed. a Bílý, Matěj, ed. Vydání první. vyd. Praha: Academia, 2018. ISBN 978-80-200-2974-4. 2 svazky. 

Externí odkazy