V dnešním světě je Mimoúrovňová křižovatka Malovanka relevantní téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku Mimoúrovňová křižovatka Malovanka generuje nejrůznější názory a debaty a stává se místem setkání odborníků a fanoušků. V průběhu let se stal fenoménem, který překračuje hranice a kultury a podnítil rostoucí zájem o různé oblasti vědění. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad a důležitost Mimoúrovňová křižovatka Malovanka a také jeho důsledky v současném kontextu.
Mimoúrovňová křižovatka Malovanka (zkráceně MÚK Malovanka) je součást pražského městského okruhu v oblasti Malovanka. Křižovatka se nachází na Patočkově ulici a umožňuje její propojení s městským okruhem. Je zde severní portál Strahovského tunelu a jižní portál Brusnického tunelu, jenž je součástí tunelového komplexu Blanka. V budoucnu by na MÚK měla být napojena plánovaná Břevnovská radiála.
V souvislosti s výstavbou tunelového komplexu Blanka došlo v minulosti ke zkapacitnění a vzniku MÚK z pouhé křižovatky Patočkovy ulice a Strahovského tunelu. Proti výstavbě protestoval například ministr zahraničí Karel Schwarzenberg[1].
Křižovatka svým umístěním rozdělila části Prahy Břevnov a Střešovice a pro chodce bylo složité ji překonat. Praha 6 proto přijala návrh architektů Jiřího Opočenského a Štěpána Valoucha překlenout křižovatku pěší lávkou nad úrovní silnice[2].
Součástí návrhu je také doplnit stěny kolem komunikací zelenými popínavými rostlinami.
Byla zpracována také studie zakrytí prostoru před portály zdejších tunelů v prostoru MÚK - viz externí odkazy.
Potok Brusnice, který kolem hradeb Pražského hradu vyhloubil Jelení příkop, se vlivem stavby MÚK Malovanka, musel ve zvýšené míře přesunout pod zem.[3]