Miloš Zet
V dnešním světě má Miloš Zet velký význam a má významný dopad na různé aspekty každodenního života. Od svého vzniku Miloš Zet vyvolal nekonečné debaty a protichůdné názory a stal se tématem obecného zájmu, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Nezáleží na tom, zda se Miloš Zet pohybuje v oblasti politiky, vědy, kultury nebo jakéhokoli jiného oboru, jeho vliv je nepopiratelný a jeho přítomnost je každodenní neustálá. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Miloš Zet a jeho dopad na naši dnešní společnost.
| Miloš Zet | |
|---|---|
| Narození | 1. října 1920 Krasoňov  Československo |
| Úmrtí | 2. října 1995 (ve věku 75 let) Petrovice Česko |
| Povolání | sochař |
| Děti | Martin Zet |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Miloš Zet (1. října 1920 Krasoňov – 2. října 1995, Petrovice) byl český sochař.
Život
V letech 1934–1937 se učil na Státní odborné keramické škole v Bechyni. V letech 1939 až 1940 pokračoval ve studiu na Škole umění ve Zlíně a v letech 1941 a 1942 na Akademii výtvarných umění ve Vídni.[1] Po 2. světové válce studoval sochařství u profesorů Karla Pokorného,[2] Jana Laudy a Otakara Španiela[1] na Akademii výtvarných umění v Praze. V letech 1945 až 1970 byl členem KSČ.[1] V roce 1980 mu byl udělen titul zasloužilý umělec.[3]
Jeho syn Martin Zet je sochař, performer a intermediální umělec.[4] V rámci své tvorby se mimo jiné zabývá sochařskou pozůstalostí vlastního otce. Výsledkem jeho aktivit je soupis díla Miloše Zeta, kolektivní projekt Avatar Zet (2019) [5] a výstava Sochař Miloš Zet – zdi, sokly a makety v Domě umění města Brna v roce 2020.[6]
Realizace
_02.jpg)
- Pomník Klementa Gottwalda ve Zlíně, 1956–1961 (odstraněn v roce 1990) [7]
- Mládí (1963), Praha, před Starým purkrabstvím na Pražském hradě
- Busta Stanislava Kostky Neumanna, bronz, instalováno roku 1964, panteon Národního muzea v Praze[8]
- Památník partyzánského hnutí Noční přechod v Morávce, 1968, národní kulturní památka, 4 x 8 metrů
- Dětské prolézačky, 60. léta (jedna odstraněna), Praha 8-Karlín, park při Nekvasilově ulici
- Kaťuše, Písek
- Obyčejná madona, 1971, Praha 4 – Pankrác (ulice Marie Pujmanové)
- Současný voják, 1973, Praha, před Hlavní vojenskou správou ČSLA
- Schoulená, Praha 1, Národní třída dvůr (paláce Platýz)
- Země (též známá pod názvy Vzdor nebo Nepokořená vlast), 1973–1978, Památník Kobyliská střelnice, Praha 8 - Kobylisy[9]
- Řeka, žula, 80. léta, před hotelem Olympic, Praha 8-Karlín, Nekvasilova ulice
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Miloš Zet . Socharstvi.info. Dostupné online.
- ↑ Miloš Zet . Vetřelci a volavky. Dostupné online.
- ↑ Miloš Zet » Centrum pro dějiny sochařství. socharstvi.info . . Dostupné online.
- ↑ Martin Zet. www.martin-zet.com . . Dostupné online.
- ↑ AVATAR ZET | Studio Hrdinů. studiohrdinu.cz . . Dostupné online.
- ↑ Dům umění města Brna. Dům umění města Brna . . Dostupné online.
- ↑ Pomník Klementa Gottwalda ve Zlíně (Gottwaldově) » Centrum pro dějiny sochařství. socharstvi.info . . Dostupné online.
- ↑ Proměny Panteonu
- ↑ Artalk.cz . 2020-03-16 . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Miloš Zet na Wikimedia Commons - Miloš Zet v databázi Středočeské vědecké knihovny
- Miloš Zet v informačním systému abART
- Miloš Zet v informačním systému Socharstvi.info
- Miloš Zet v informačním systému Sochy a města
- Miloš Zet v informačním systému Vetřelci a volavky
