Milan Pásek

Dnes je Milan Pásek tématem, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií az různých částí světa. Od svého vzniku až po dopad na moderní společnost byl Milan Pásek předmětem studia, debat a úvah. Jeho relevance a význam z něj činí téma všeobecného zájmu, protože jeho vliv zasahuje do různých oblastí, včetně kultury, politiky, vědy a techniky. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Milan Pásek, od jeho historie až po jeho dopad dnes, s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi tohoto fascinujícího tématu.

Milan Pásek
Narození29. května 1920
Brno
Úmrtí27. prosince 1990 (ve věku 70 let)
Brno
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Alma materKonzervatoř Brno
Povoláníherec, pedagog, režisér, operní režisér, učitel a divadelní režisér
Oceněnízasloužilý umělec (1975)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Milan Pásek (29. května 1920 Brno[1] – 27. prosince 1990, Brno) byl český režisér, herec, divadelní ředitel a vysokoškolský pedagog.

Život a studium

Pocházel z rodiny divadelních ochotníků, byl nejstarším ze tří bratrů. Studoval na strážnickém gymnáziu, po náhlé smrti otce se rodina přestěhovala do Brna. Později zahájil studium práv, po uzavření vysokých škol Němci pokračoval ve studiu na brněnské konzervatoři (absolutorium 1943).[2] K jeho profesorům zde patřili např. Rudolf Walter a Zdenka Gräfová. Jako student účinkoval na školní scéně „Nový domov“ na Falkensteinerově ulici a statoval v zemské činohře Na Veveří. Zde poznal práci režisérů a herců Aleše Podhorského, Jana Škody, Josefa Skřivana, Jarmily Kurandové, Vlasty Fabianové, Karla Högera a dalších.[3]

Divadlo

Šlo o významnou osobnost českého divadla, neboť spoluzakládal Svobodné divadlo (1945) spolu s Rudolfem Walterem a Jiřím Krohou. Toto divadlo se stalo druhou profesionální scénou v Brně[4] a bylo pokračovatelem poloprofesionálního divadelního podniku Komorní hry Radosti ze života, který zahájil činnost dne 25. února 1942 z popudu R. Waltera, který byl vedoucím dramatického oddělení Státní konzervatoře hudby v Brně.[5] Walter tak reagoval na uzavření Zemského divadla 11. listopadu 1941.[6])

S Walterem působil rovněž v letech 1942–1944 v Beskydském divadle [7] v Hranicích. V roce 1945 Pásek přijal nabídku E. F. Buriana, tehdejšího ředitele Národního divadla v Brně, opustil místo ředitele ve Svobodném divadle [8] a v letech 1945 až 1953 byl uměleckým šéfem, režisérem a příležitostným hercem činohry brněnského Zemského/Státního divadla. V roce 1954 nastoupil v divadle v Novém Jičíně.[9]

Později působil v Divadle Vítězného února v Hradci Králové (ředitel a režisér 1954–1967)[10] a v letech 1967 až 1989 se vrátil do brněnského Divadla bratří Mrštíků na pozici jeho ředitele a režiséra.[2] Pedagogicky činný byl v oborech herectví a režie na konzervatoři i na JAMU.[11]

Působil jako tzv. experimentující režisér, hledal nové postupy a výrazové prostředky, včetně netradičního řešení divadelního prostoru (hlediště i jeviště).[12]

Jaromír Pásek (1924–1987), bratr Milana Páska, byl též spojený s divadlem. Působil jako herec a inscipient ve Státním divadle Brno.[zdroj?]

Divadelní režie, výběr

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matrika 17382, sn. 67 . MZA . Dostupné online. 
  2. ↑ a b Český biografický slovník XX. století II, s. 521.
  3. ↑ Milan Pásek: Divadlo světlem a nadějí, In: František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 206–210.
  4. ↑ František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 209.
  5. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 520–521.
  6. ↑ František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 208, 388.
  7. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 524.
  8. ↑ Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 55–6, ISBN 978-80-200-1502-0.
  9. ↑ Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 406, ISBN 978-80-200-1502-0.
  10. ↑ Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů, s. 206.
  11. ↑ Milan Pásek . Encyklopedie dějin města Brna. Dostupné online. 
  12. ↑ František Černý: Kalendárium dějin českého divadla, Svaz českých dramatických umělců a Český literární fond, Praha, 1989, str. 111, ISBN 80-85096-02-1.
  13. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 520, 526.
  14. ↑ František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 388.

Literatura

  • František Černý: Kalendárium dějin českého divadla, Svaz českých dramatických umělců a Český literární fond, Praha, 1989, str. 111, 121, 123, ISBN 80-85096-02-1
  • František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 314, 359, ISBN 80-200-0782-2
  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 206–210, 388
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 55–6, 74, 99, 104, 141, 187, 229, 230, 272, 317, 337–8, 356, 406, 446–7, 471, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 13, 173, 206–208, 213, 268–270, 286, 327, 350, 531.
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 524, 526, 536, 631–2
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 129–132.
  • Miloš Smetana: Jan Tříska, nakl. XYZ, Praha, 2004, str. 77, ISBN 80-903399-5-6
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 521. 

Externí odkazy