Milan Kymlička (skladatel)

V tomto článku prozkoumáme fascinující historii Milan Kymlička (skladatel), tématu, které v průběhu let upoutalo pozornost bezpočtu lidí. Milan Kymlička (skladatel) byl předmětem debat, studií a spekulací a jeho dopad na společnost byl hluboký a trvalý. Od nejstarších historických záznamů až po současnost hrál Milan Kymlička (skladatel) zásadní roli při utváření kultury, politiky a způsobu, jakým chápeme svět kolem nás. Na těchto stránkách se ponoříme do bohaté a rozmanité historie Milan Kymlička (skladatel), prozkoumáme jeho původ, vývoj a jeho význam v moderním světě.

Tento článek je o hudebním skladateli. O ministru kultury pojednává článek Milan Kymlička.
Milan Kymlička
Základní informace
Narození15. května 1936
Louny, Čechy
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí9. října 2008 (ve věku 72 let) nebo 10. října 2008 (ve věku 72 let)
Toronto
KanadaKanada Kanada
Žánryklasická hudba a populární hudba
Povoláníhudební skladatel, dirigent, hudební aranžér, skladatel filmové hudby a hudebník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milan Kymlička (15. května 1936 Louny9. října 2008[1] Toronto) byl český hudební skladatel.

Život

Narodil se 15. května 1936 v Lounech a jeho otec byl houslista. Milan se už jako chlapec učil hrát na akordeon, ale také zpíval a později hrál i na housle, klarinet a flétnu. Na klavír se učil u skladatele a pedagoga Aloise Sarauera.

Vystudoval Pražskou konzervatoř, kde ho učil Emil Hlobil, a Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze. Jako jediný československý student byl tehdy také vybrán ke studiu skladby u Bohuslava Martinů, ale nakonec nedostal povolení k vycestování (B. Martinů učil v Římě).

Po násilném ukončení pražského jara v roce 1968 emigroval do Kanady, kde už od roku 1948 žil jeho bratr Bohuslav. Milan Kymlička se se svou ženou Marií a dcerou Naďou usadil v Torontu a v roce 1974 získal kanadské státní občanství. Po roce 1989 se opakovaně vracel do své rodné země, kde působil především ve Smecky Music Studiu v ulici Ve Smečkách, ale nahrával také třeba na Kavčích Horách, v České televizi, Rudolfinu a ve Státní opeře.

Zemřel na rakovinu tlustého střeva.

Dílo

Do roku 1968 zkomponoval ještě v Československu hudbu ke dvaceti filmům, balet, koncert pro violoncello a orchestr, několik smyčcových kvartetů a řadu drobnějších skladeb, zejména pro klavír. Skládal i populární hudbu.

V 60. letech doprovázela jeho hudba animované filmy Václava Bedřicha, skládal hudbu pro Milana Drobného, Josefa Laufera, Hanu Zagorovou či Petra Nováka. S písní Až jednou, jejímž autorem je také Milan Kymlička, vyhrál Milan Drobný v roce 1968 hudební soutěž Děčínská kotva.

V emigraci získal první skladatelskou příležitost roku 1970, kdy složil hudbu k dětské show Upsy Downsy Town. Jeho práce byla velmi příznivě přijata a odstartovala další pracovní nabídky. Stal se pak autorem hudby např. k seriálům Lassie, Babar, Nekonečný příběh, Alfred Hitchcock uvádí, k filmům Malí muži, Svatba v bílém, Život hrdiny, Ztracený svět.

Po roce 1989 napsal hudbu pro film Vojtěcha Jasného Návrat ztraceného ráje, režiséra Václava Marhoula Mazaný Filip a pro seriálovou pohádku O ztracené lásce.

Ocenění

V roce 1995 získal cenu Harold Moon pro hudební osobnost roku za přínos kanadské hudbě. V témže roce získal Genie Award za nejlepší filmovou hudbu roku k filmu Margaret’s Museum. Za hudbu k filmu Mazaný Filip byl nominován na Českého lva.

Odkazy

Reference

  1. POKLUDOVÁ, Gabriela. Život a dílo českého skladatele Milana Kymličky. 2013. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy. Vedoucí práce Saláková, Magdalena. Dostupné též z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/59711/BPTX_2011_2_11410_0_320616_0_123517.pdf?sequence=1&isAllowed=y

Externí odkazy